reklama

"Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá ministryně zahraničních věcí USA a česká rodačka Madeleine Albrightová.

V úřadu prezidenta Havel zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Zatímco v zahraničí byl ikonou boje za svobodu a demokracii, v Česku jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala.

Z pozice hlavy státu Havel několikrát výrazným způsobem vstoupil do politického dění v ČR. Rozhodl například spor vládní koalice o konání prvních voleb do Senátu (volby vyhlásil v souladu s přáním KDU-ČSL v jiný termín než volby do Sněmovny) a také se výrazně zasadil o vznik staronové vládní koalice v čele s ODS v patové situaci po volbách v červnu 1996.

Výrazně zasáhl i do politické krize v závěru roku 1997, když pověřil tehdejšího předsedu KDU-ČSL Josefa Luxe jednáním o nové vládě, která měla republiku dovést k předčasným volbám. Výsledkem konzultací byla vláda vedená guvernérem České národní banky Josefem Tošovským. V prosinci 1997 v projevu před oběma komorami parlamentu v pražském Rudolfinu Havel tvrdě kritizoval technokratické pojetí transformace bez prosazování mravních a právních zásad. Přestože projev nebyl formulován adresně, většina veřejnosti jej vnímala jako zúčtování s Klausem.

Jedním z neměnných pravidel prezidenta Havla bylo to, že odmítal jednat s politiky KSČM. Setkával se s nimi jen v rámci hromadných schůzek se zástupci parlamentu. Naopak pravidelně komunikoval se zástupci různých občanských iniciativ a prosazoval jejich zapojení do veřejného života.

Během více než 12 let ve funkci čs. a českého prezidenta, navštívil při 181 pracovních či státních návštěvách celkem 59 zemí. Nejčastějším cílem jeho cest bylo Německo, následovaly USA a Francie. Na zahraničních cestách strávil jako hlava státu 391 dnů. Asi neslavnější prezidentovou cestou je jeho první návštěva Spojených států v únoru roku 1990, která se uskutečnila necelé dva měsíce po Havlově zvolení. Jeho projev v Kongresu 21. února si tehdy vysloužil aplaus na otevřené scéně.