Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miloš Zeman považuje "lex Babiš" za protiústavní, už se obrátil na Ústavní soud

Prezident Miloš Zeman a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupili 21. srpna na tiskové konferenci v Praze.
Prezident Miloš Zeman a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupili 21. srpna na tiskové konferenci v Praze.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha/Brno - Prezident Miloš Zeman napadl u Ústavního soudu zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Dnes to oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Norma, která omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, je podle Zemana protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.

Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková před polednem ČTK řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Zákon nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.

Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba 34.000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.

Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.

Témata:  Miloš Zeman Andrej Babiš Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 9:29

Richard Krajčo přiznal vážný problém. Ohrožuje jeho veřejné vystupování

Richard Krajčo přiznal poměrně vážný problém, který ohrožuje jeho veřejné vystupování. Dobrou zprávou pro fanoušky kapely Kryštof a jeho hereckých výkonů je, že se ho snaží řešit. Není to ale tak jednoduché. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.