Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Miloš Zeman považuje "lex Babiš" za protiústavní, už se obrátil na Ústavní soud

Prezident Miloš Zeman a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupili 21. srpna na tiskové konferenci v Praze.
Prezident Miloš Zeman a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vystoupili 21. srpna na tiskové konferenci v Praze.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha/Brno - Prezident Miloš Zeman napadl u Ústavního soudu zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Dnes to oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Norma, která omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, je podle Zemana protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.

Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková před polednem ČTK řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Zákon nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.

Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba 34.000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.

Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.

Témata:  Miloš Zeman Andrej Babiš Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

5. července 2026 21:22

Herec Marek Taclík si po mistrovství podal české fotbalisty

Herec Marek Taclík je známý svým velmi kladným vztahem k fotbalu a jako vášnivý fanoušek sledoval i dění kolem české reprezentace. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.