Matky nemají motivaci vrátit se do práce, odrazuje je nastavení daní a odvodů

„Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor," uvedl k výsledkům své studie autor Jiří Šatava. Daňové úlevy v rodině jako sleva na děti či odpočty na hypotéku obvykle uplatňuje ten z manželů, který vydělává víc. Druhý se víc stará o potomky. Většinou jsou to ženy.

„Příjmy mužů jsou tak v průměru zdaněny výrazně méně než příjmy stejně vydělávajících žen," píše Šatava ve studii.

Participační daňová sazba ukazuje, jak velkou část hrubých příjmů domácnost odvede na dani z výdělku a na pojistném, když člověk začne pracovat. V rodinách s dětmi činí participační daňová sazba u zaměstnaných mužů, kteří jsou prvním vydělávajícím, průměrně 28,8 procenta. U žen jako druhých vydělávajících je to v průměru 44,3 procenta.

Když začne pracovat živnostník, činí sazba 13,8 procenta. U živnostnic je to 37,2 procenta. Celkově mužská participační daňová sazba dosahuje 25,3 procenta, ženská 43,4 procenta. Rozdíl tak představuje 18,2 procentního bodu.

V bezdětné domácnosti participační daňová sazba u mužů jako prvních vydělávajících je v průměru 35,4 procenta, u žen 40,7 procenta. V rodinách živnostníků má muž 24,9 procenta, žena 34,2 procenta. Celkem mužská participační daňová sazba u bezdětných dvojic odpovídá 33,5 procenta, ženská 39,8 procenta.

Když žena začne pracovat, daňové slevy jako druhá vydělávající nezíská. Muž navíc přijde o slevu na nepracující manželku Ženy v domácnostech s dětmi jsou tak podle zprávy zdaněním od práce demotivovány diametrálně více než jejich muži.

Výzkumy v zahraničí ukázaly, že matky s dětmi jsou na míru zdanění citlivější než ostatní skupiny pracovníků. Pokud se jim sníží sazba, víc jich začne pracovat. V ČR by podle studie mohlo být řešením snížení sociálních odvodů matkám, nebo i otcům, kteří v domácnosti vydělávají jako druzí a víc se starají o potomka do 11 let. Sociální pojistné by jim mohlo klesnout ze 6,5 na pět procent. Základ výdělku by nesměl přesáhnout 60 procent průměrné mzdy. Opatření by tak mělo přínos hlavně pro lidi s nižším příjmem, vysokopříjmovým by se do nižší sazby započetla jen část vydělaných peněz. Nižší odvody by mohl mít ten, který s dítětem déle pobýval na rodičovské.

Podle předpokladů by do práce mohlo jít pět procent z těch žen s dětmi do 11 let, které nyní nepracují. Kvůli snížení sazby by stát na odvodech přišel o 1,77 miliardy korun. Podle studie by se ale zvedla zaměstnanost matek, rodiny by měly víc peněz a ubylo by také příjemců dávek.

Zaměstnanost žen je v ČR vysoká, ve věku kolem třicítky se ale propadá. Podíl zaměstnaných matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v EU. Rodičovská je v porovnání s cizinou v ČR dlouhá, Češky si navíc zvykly rodičovská volna potomků na sebe navazovat. Zaměstnání tak přerušují na šest i více let. Delší výpadek pak zhoršuje uplatnění, zvyšuje riziko nezaměstnanosti, brzdí kariérní postup a snižuje výdělky. Rozdíl mezi příjmem žen a mužů je jeden z nejvyšších v unii. Nižší odměna žen dopadá na život celé rodiny, o peníze na daních přichází i stát.

Témata:  daně,  rodina,  děti