reklama

Sněmovna do novely o hmotné nouzi zavedla nové nástroje, kterými budou moci obecní úřady poskytování doplatků ovlivňovat. Obecní úředníci budou moci opatřením obecné povahy vyhlásit "oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů". Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky novým žadatelům.

Zákon také zahrne určitou ochranu společenství vlastníků jednotek. Bude moci být přímým příjemcem doplatků, pokud vlastník bytu, jenž ho pronajímá lidem v hmotné nouzi, nehradí příspěvky do fondu oprav nebo náklady na služby.

Část příspěvku na živobytí budou moci úřady podle předlohy vyplácet lidem poukázkami na nákup zboží. Ze zákona vypadne možnost zvýšit o 300 korun částku na živobytí lidem, kteří prokážou, že mají zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání nebo s výkonem veřejné služby.

Doplatek na bydlení se novelou sníží z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení nejvýše na 80 procent. Úřady práce ho budou moci obyvatelům ubytoven přiznat až tehdy, pokud by v obci lidé nemohli sehnat běžné bydlení a měli by k ní nějaký vztah.

Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se zvýší. Budou moci dosáhnout až 9500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun.

Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení dotace má kompenzovat letošní růst minimální mzdy na 11.000 korun měsíčně. Zaměstnavatelé by se bez změny výše příspěvku potýkali se zvýšením osobních nákladů.

Příspěvky zaměstnavatelům zákonodárci zvýšili v souvislosti s růstem minimální mzdy i loni, a to o 800 korun. Zaměstnavatelé můžou dostávat také dotaci až 2700 korun měsíčně na další náklady související se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky až 5000 korun na plat a až 1000 korun na další náklady.