Německo má potíže s dodržováním práv migrantů a postižených, tvrdí institut

"Ačkoli velkou pozornost politiků i veřejnosti právem poutá přístup ke koronaviru, čelí Německo lidskoprávním výzvám i v dalších oblastech," tvrdí zpráva, která se soustředí zejména na okolnosti deportací migrantů a na profesní osudy mladých lidí s postiženími.

Německé zákony zakazují deportaci tehdy, když hrozí zhoršení zdravotního stavu, nebo kdy je v ohrožení život člověka. Důkazní břemeno v takových případech ale leží na lidech, kteří nucenému návratu do země původu čelí. Lidé tak musí úřadům sami poskytnout důkazy a zprávy o svém zdravotním stavu.

Unser Menschenrechtsbericht 2020 an den Deutschen Bundestag ist da!Besondere menschenrechtliche Herausforderungen in Deutschland sind aus unserer Sicht: Abschiebungen trotz Krankheit, Zugang zu berufl. Ausbildung für Menschen mit Behinderungen.Bericht: https://t.co/fJOAsKM4rk pic.twitter.com/ogiHLlRmjy

Podle DIMR ale migranti často nemohou tuto podmínku splnit kvůli zrychleným azylovým procedurám. "Nedostatečný přístup k informacím, k tlumočníkům a zdravotním odborníkům a byrokratické a finanční překážky to komplikují," říká zpráva.

Zástupci DIMR na dnešní tiskové konferenci zvedli, že vzhledem k pandemii nemoci covid-19 a s tím souvisejícími zdravotními komplikacemi a také kvůli často nedostatečným možnostem lékařské péče v zemích původu by mělo Německo deportace prozatím zastavit.

V případě handicapované mládeže DIMR poukazuje na to, že tato skupina má problémy získat místo v běžném učebním oboru, neboť má často k dispozici jen zvláštní formy přípravy. Mladí lidé s postižením tak po absolvování takovéhoto učebního oboru obtížně vstupují na pracovní trh. Taková příprava na zaměstnání je podle DIMR v rozporu s úmluvou OSN o právech handicapovaných osob, která požaduje rovnocenný přístup pro každého.

Zástupci DIMR rovněž vytýkají německé vládě to, že v roce 2019 umožnila vývoz zbraní do zemí, které se v rámci vojenské koalice účastní konfliktu v Jemenu. Oceňují naopak změnu zákona o potírání infekčních chorob, kterou němečtí poslanci v listopadu schválili. "Opatření, která spolková vláda a spolkové země mohou použít, když infekční čísla rychle stoupají, jsou nyní jasně daná," uvádí DIMR. Dodává ale, že je to jen první krok k většímu zapojení parlamentu do boje s pandemií a do určování karanténních opatření.

Témata:  uprchlíci,  Německo,  lidská práva,  zdravotně postižení