reklama

Stejně jako mají maminky mateřskou, dočkali by se tatínkové otcovské. Doposud si po narození dítěte museli brát neplacené volno nebo dovolenou. Návrh z pera ministerstva práce a sociálních věcí by jim ale v prvních šesti týdnech po porodu zaručil sedm dní placeného volna.

Marksová si od zákona slibuje nejen to, že tatínkové pomohou novopečené mamince s miminkem, ale také si s dítětem vytvoří pevnější pouto. Podle Marksové by této možnosti využilo asi 80 % mužů.

Otcovská by podle návrhu měla trvat jeden týden, který by si otec mohl vybrat kdykoli v šestinedělí. Stát by jim v těchto sedmi dnech vyplácel 70 % denního vyměřovacího základu. Princip by tak byl podobný jako u nemocenské. Na příspěvek by měli mít nárok jen ti, kteří si platí nemocenské pojištění.

Otci, který měsíčně dosáhne na průměrnou mzdu, která je zhruba 26 tisíc korun, by stát na otcovské vyplatil 4193 korun. Tatínkovi, který si vydělá 15 tisíc hrubého, by přispěl 2422 korun. Při vyšším příjmu než je průměrná mzda by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal.

Ročně by státní kasu otcovská přišla na 700 až 900 milionů korun. Návrh ve vládě podpoří ČSSD a lidovci, naopak ministr financí Andrej Babiš je proti, podle něj přijetí otcovské výrazně zasáhne státní rozpočet. Marksová argumentuje také tím, že podobná dávka existuje celkem ve 23 zemích Evropské unie, v sedmnácti je dokonce ve výši 100 % mzdy.

"Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) má vyčíslit dopady opatření a určit priority," řekla dnes mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Ošetřovné by podle návrhu novely mohli dostávat i lidé, kteří se starají "o přímé potomky a předky". Měli by ho tedy mít rodiče, prarodiče, děti, vnoučata či pravnoučata, ale ne sourozenci, tchánové či tchýně. Výdaje by mohly dosáhnout 300 milionů, na sociálním pojištění by se vybralo o 190 milionů méně a na daních o 130 milionů. Celkem je to 620 milionů. Lidé by odvedli o 90 milionů méně i na zdravotním pojištění. Na vyřizování agendy by mělo přibýt 78 pracovníků. První rok by ČSSZ vydala 43,4 milionu, pak ročně 38 milionů. Ošetřovné činí 60 procent vyměřovacího základu příjmu.

Resortu financí vadí mimo jiné přijímání dalších úředníků. Obává se také toho, že by takzvaný paragraf zneužívali ošetřující i zaměstnavatelé.

Na sirotčí důchod by mohlo podle návrhu dosáhnout víc dětí. Ministerstvo práce uvádí, že se tak "zmírní tlak" na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně. Podle ministerstva financí by ale situaci sirotků měly řešit právě dávky.

reklama