reklama

Aktuální šetření preferencí bylo provedeno na vzorku 1019 respondentů ve dnech 1.4. - 10. 4. 2017.

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 23,5 procenta (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Popularita hnutí Andreje Babiše mezi respondenty však stagnuje.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 14,2 procenta
respondentů. Oproti předchozímu měření došlo k mírnému poklesu obliby této vládní strany.

Bronzovou příčku v preferencích si nadále udržuje KSČM s naměřenými 12,1 procenty (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta) a zaznamenaným mírným nárůstem podpory dotázaných.

Čtvrté místo obsadila ODS se zjištěným ziskem 8 procent (v roce 2013 získala 7,72 procenta), ta i uzavírá skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů. U dalších stran je šance hypotetická, ne však vyloučená.

Nově vznikající volební koalice KDU-ČSL se Starosty a nezávislými (STAN), které vyjádřilo sympatie 9,4 procenta potencionálních voličů, by v dubnu poměrně těsně nedokázala překročit povinnou desetiprocentní volební hranici nutnou pro volební dvojkoalice.

Ve stejné situaci se v dubnovém měření ocitá i TOP 09 Miroslava Kalouska s naměřenými 4,7 procenty deklarované podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta), což ji rovněž poměrně těsně neumožňuje zisk poslaneckých mandátů.

S odstupem následuje politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) s 3,6 procenty a Piráti s aktuálně naměřenými 3,2 procenty preferencí. Následují Realisté vedení Petrem Robejškem s 2,6 procenty vyjádřené podpory, Svobodní (SSO) pak dosahují zisku 1,6 procenta preferencí.

Po 1,1 procentu sympatií obdrželi Zelení a dubnové měření uzavírá Úsvit – Národní koalice s rovným 1 procentem.

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se půl roku před sněmovními volbami zúčastnilo 52,3 procent
oprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k nárůstu ochoty jít volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48
procenta). Za zmínku rovněž stojí 9,4 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím".

Více než pět procent dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu “jiná strana”.

reklama