Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kalousek, KDU-ČSL a STAN i Okamura by se do Sněmovny nedostali, ukazuje průzkum

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Největší podpoře voličů se šest měsíců před sněmovními volbami těší hnutí ANO 2011. Od vítěze voleb v roce 2013, ČSSD, ho v současné době dělí více než devět procentních bodů. Nově vzniklá volební dvojkoalice KDU-ČSL a Starostů by v dubnu nedosáhla nutné desetiprocentní hranice pro získání poslaneckých mandátů. Strana TOP 09 se rovněž podle deklarovaných preferencí ocitá těsně mimo Poslaneckou sněmovnu. Ukazuje to průzkum agentury Phoenix Research.

Aktuální šetření preferencí bylo provedeno na vzorku 1019 respondentů ve dnech 1.4. - 10. 4. 2017.

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 23,5 procenta (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Popularita hnutí Andreje Babiše mezi respondenty však stagnuje.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 14,2 procentarespondentů. Oproti předchozímu měření došlo k mírnému poklesu obliby této vládní strany.

Bronzovou příčku v preferencích si nadále udržuje KSČM s naměřenými 12,1 procenty (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta) a zaznamenaným mírným nárůstem podpory dotázaných.

Čtvrté místo obsadila ODS se zjištěným ziskem 8 procent (v roce 2013 získala 7,72 procenta), ta i uzavírá skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů. U dalších stran je šance hypotetická, ne však vyloučená.

Nově vznikající volební koalice KDU-ČSL se Starosty a nezávislými (STAN), které vyjádřilo sympatie 9,4 procenta potencionálních voličů, by v dubnu poměrně těsně nedokázala překročit povinnou desetiprocentní volební hranici nutnou pro volební dvojkoalice.

Ve stejné situaci se v dubnovém měření ocitá i TOP 09 Miroslava Kalouska s naměřenými 4,7 procenty deklarované podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta), což ji rovněž poměrně těsně neumožňuje zisk poslaneckých mandátů.

S odstupem následuje politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) s 3,6 procenty a Piráti s aktuálně naměřenými 3,2 procenty preferencí. Následují Realisté vedení Petrem Robejškem s 2,6 procenty vyjádřené podpory, Svobodní (SSO) pak dosahují zisku 1,6 procenta preferencí.

Po 1,1 procentu sympatií obdrželi Zelení a dubnové měření uzavírá Úsvit – Národní koalice s rovným 1 procentem.

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se půl roku před sněmovními volbami zúčastnilo 52,3 procentoprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k nárůstu ochoty jít volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48procenta). Za zmínku rovněž stojí 9,4 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím".

Více než pět procent dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu “jiná strana”.

Témata:  volební preference hnutí ANO Sociální demokracie (SOCDEM) volby TOP 09 ODS Svoboda a přímá demokracie KSČM KDU-ČSL Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

30. srpna 2026 14:53

30. srpna 2026 13:39

Marta Dancingerová je opět po rozchodu

Oblíbená české herečka Marta Dancingerová je po dalším nezdaru v osobním životě opět bez partnera. Poté, co v minulosti oznámila rozchod s hercem Markem Pospíchalem, s nímž vychovává osmiletého syna Antonína, netrvalo dlouho a našla si novou lásku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Horší, než se čekalo. Rozpočtová politika se uvolňuje navzdory růstu

Navržený rozpočet je znatelně horší, než jaký se čekal. Schodek 389 mld. Kč je prakticky na horní hranici předem avizovaného pásma 310–400 mld. a proti letošnímu plánu se zhoršuje o 79 mld. Kč, tedy o více než čtvrtinu. Přitom ministerstvo financí samo očekává pro rok 2027 růst ekonomiky o 2,4 % reálně a 6,3 % nominálně. To je hlavní makroekonomický problém návrhu: fiskální politika se velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu.