Bakterie na nás útočí. Víte, jak často měnit ručníky, povlečení nebo luxovat?
Předpověď počasí na noc a neděli 24. června
Co způsobí v letadle zapnutý mobil?
Skandál v USA: Úředníci píchali dětem migrantů drogy, v táborech docházelo i k týrání
Rodiče vs. děti online: jak se chovají české děti na internetu?
reklama
Letošní rok věnovala zakladateli esperanta i mezinárodní organizace UNESCO, která vyhlásila rok 2017 rokem Ludvíka Lazara Zamenhofa.
Členové Českého esperantského svazu (ČES) si v esperantu dopisují, telefonují, mají stránky na sociálních sítích nebo společné písně. "Poskytujeme si bezplatnou službu s názvem Pasporta servo, která vznikla právě z popudu mládežníků, kdy zaregistrovaní esperantisté nabízejí službu krátkodobého bezplatného ubytování nebo i nějaké nezbytné pomoci také zaregistrovaným esperantistům," řekla předsedkyně ČES Libuše Hýblová.
Polský lékař Zamenhof chtěl zavedením nového společného jazyka odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy. Představil ho v roce 1887 v knížce Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk), ve které použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající). Slovo esperanto se později stalo názvem samotného jazyka.
Esperanto se údajně jednoduše učí, takže si ho nadaní lidé dokáží osvojit i za tři měsíce. Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině.
Největší rozkvět zaznamenal jazyk krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován. Nyní se vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně. Jedním z příznivců esperanta byl i zesnulý kardinál Miloslav Vlk.
