Esperanto si lidé mohou osvojit už za tři měsíce, v Česku má stovky příznivců

Publikováno 17:42, 15. dubna 2017

Praha - Před sto lety zemřel Ludvík Lazar Zamenhof, zakladatel esperanta. Počet lidí, kteří na světě tímto jazykem mluví, se odhaduje zhruba na dva miliony ve více než 130 zemích. Český esperantský svaz má členů zhruba 800.

Vše ovládá lež. Z dnešní doby je mi na zvracení. Proč chce Alain Delon opustit svět bez lítosti?

Podnikatelské odbory zkontrolovaly práci Finanční správy a MF. Dodržují zákony?

Aqualand Moravia se rozšiřuje. Co se změní?

Šokující zjištění! Nejlevnější německý salám je kvalitnější než český

Kam si můžu odskočit? S WC aplikací zamíříte správným směrem

reklama

Nová láska Dary Rolins? Tenhle krasavec nenechá ženy…

Letošní rok věnovala zakladateli esperanta i mezinárodní organizace UNESCO, která vyhlásila rok 2017 rokem Ludvíka Lazara Zamenhofa.

Členové Českého esperantského svazu (ČES) si v esperantu dopisují, telefonují, mají stránky na sociálních sítích nebo společné písně. "Poskytujeme si bezplatnou službu s názvem Pasporta servo, která vznikla právě z popudu mládežníků, kdy zaregistrovaní esperantisté nabízejí službu krátkodobého bezplatného ubytování nebo i nějaké nezbytné pomoci také zaregistrovaným esperantistům," řekla předsedkyně ČES Libuše Hýblová.

Polský lékař Zamenhof chtěl zavedením nového společného jazyka odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy. Představil ho v roce 1887 v knížce Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk), ve které použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající). Slovo esperanto se později stalo názvem samotného jazyka.

Esperanto se údajně jednoduše učí, takže si ho nadaní lidé dokáží osvojit i za tři měsíce. Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině.

Největší rozkvět zaznamenal jazyk krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován. Nyní se vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně. Jedním z příznivců esperanta byl i zesnulý kardinál Miloslav Vlk.