reklama

Obvodní soud pro Prahu 8 v roce 2015 skutečně stanovil, že majitelem má být stát, a nikoli společnost U Červené hvězdy, uvedená dosud v katastru nemovitostí jako majoritní vlastník.

Městský soud v Praze a Nejvyšší soud však zaujaly jiný názor a určovací žalobu i dovolání křižovníků zamítly. Následnou stížnost označili ústavní soudci za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi ÚS, na které upozornila Česká televize.

Podle usnesení se blokační ustanovení zákonů o půdě a velké privatizaci na pozemek a dům v Karlíně nevztahovala. Není proto důvod zpětně zpochybnit dražbu provedenou v malé privatizaci.

Blokační paragraf zákona o půdě měl zajistit, že bývalý církevní majetek před politickou dohodou o restitucích mezi státem a církvemi nepřejde na jiné vlastníky. Zákon o malé privatizaci ale podobné omezení neobsahoval.

"Restituční zákonodárství je směřováno ke zmírnění toliko některých majetkových křivd, přičemž je na vůli demokratického zákonodárce, aby určil, následky kterých majetkových křivd bude zmírňovat a jakým postupem a způsobem," připomněl ÚS v usnesení.

Podle katalogu Národního památkového ústavu je sporný dům z poloviny 19. století jednou z nejcennějších karlínských staveb. Stojí na místě bývalého Runhartovského gruntu. Křižovníkům komplex patřil od raného novověku do 50. let 20. století, kdy jej Náboženská matice nabídla státu jako dar.

Křižovníci, jediný původem český řád s kořeny hluboko ve středověku, měli v minulosti po celé zemi značný majetek. V církevních restitucích uplatnili řadu nároků, část musely řešit nebo dosud řeší soudy.

reklama