Co spasí český venkov před vylidněním? Internet, koloniály i řemesla

Problematika vylidňování venkova a odliv především mladších a vzdělanějších lidí do urbanizovaných oblastí je nevyhnutelným demografickým trendem. Způsobuje však postupný úpadek zejména pohraničních oblastí, kdy v mnoha obcích chybí základní služby, jako je restaurační zařízení či venkovská samoobsluha, což vede k dalšímu odchodu lidí z vesnic. Jedním z řešení, které by mohlo trend zvrátit či zastavit, je projekt Rok venkova 2017.

Projekt Rok venkova 2017 organizuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), společně s dalšími partnery. Stránky projektu nabízejí ilustrativní mapu České republiky, která znázorňuje nejvíce ohrožené obce. Mezi nimi figurují i některá velká města, jako například Broumov v Královéhradeckém kraji s téměř 7 tisíci obyvateli, ale převažují malé obce, například Brdy na Příbramsku, které nedosahují ani 40-ti obyvatel. 

Bez hospody, koloniálu a řemesel zmizí z vesnic běžný život

Podle předsedy AMSP Karla Havlíčka je projekt Rok venkova 2017, který si klade za cíl podporovat podnikatelské aktivity v ohrožených lokalitách, jednou z cest, jak obcím pomoci. Podnikatelský ruch je dle něho významnou proměnnou.

"Drobné podnikání je základem infrastruktury venkova, podobně jako dopravní obslužnost, škola nebo poštovní či zdravotní služby. Pokud nebude v obci koloniál, hospoda, blízká farma nebo řemesla, nebude tam dříve či později ani běžný život. Proto jsme jako podnikatelé zvedli prapor a vyhlásili letošek Rokem venkova a chceme zkoncentroval aktivity i nástroje podpory tak, aby to dávalo smysl," sdělil Havlíček pro EuroZprávy.cz. Sám Havlíček si nedělá iluze, že by projekt celou situaci českého venkova zachránil, ale pouze přihlížet tomu, jak se venkov vylidňuje, také nehodlá.

Hlavním nástrojem projektu je především zviditelňování podnikání na venkově v médiích, zapojení spolků přímo z ohrožených obcí. Nezbytná je taktéž legislativní podpora a záruky a úvěry pro podnikatele ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). "Rádi bychom stihli drobné daňové zvýhodnění ve vazbě na výdajové paušály," dodává Havlíček.

Řešením i vysokorychlostní internet

Dle slov předsedy AMSP je pro ohrožené obce nezbytná existence malých koloniálů. V Pardubickém kraji a kraji Vysočina již v mnohých obcích jejich podpora prostřednictvím finančního příspěvku probíhá. "Tvrdě tlačíme na to, aby zdroje ze strukturálních fondů na vysokorychlostní internet byly alokovány do obcí a speciální režim podpory chceme pro obce z tzv. nízkým stupněm rozvinutí do 2 tis. obyvatel, kterých je 2500," zmiňuje Havlíček jedno z klíčových témat.

Zmedializovat nutnost podpory venkova prostřednictvím zachování podnikatelských aktivit by měl pořad Toulky za příběhy venkova, který bude ilustrovat desítky příběhů malých podnikatelů z obcí. "Dalším velkým zviditelněním bude letní seriál v MF DNES, kde budeme tři měsíce každý den ukazovat lokální producenty, pěstitele a jejich výrobky," zmiňuje Havlíček.

Většinu projektů by měla posvětit až příští vláda

Havlíček prozatím považuje za úspěch to, že se do projektu zapojili tisíce podnikatelů a desítky organizací, které se situací chtějí něco dělat. "Nesnažíme se nikomu diktovat, co má dělat, ale všem současně vysvětlujeme, že pokud se nebude podpora obcí koncentrovat, bude to pytel blech, každý si bude odehrávat své zájmy a výsledek nebude žádný," míní.

"Máme domluveno mnoho kroků se současnou vládou, ale protože není jisté, co vlastně ještě tato koalice zvládne, je možné, že to budeme dotahovat již s tou další," dodává Havlíček. Stěžejní teď pro projekt bude zejména možnost efektivně čerpat finance z fondů na rozvoj internetu do obcí a snaha prosadit a získat více dotací na venkovské koloniály. "Určitě chceme s Českou poštou pokračovat i v kampani zapojování malých podnikatelů pro projektu Pošta Partner a propojit tyto služby právě s koloniály," uzavírá předseda AMSP.

Témata:  obce,  lidé,  města,  Česká republika