Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi jsou s členstvím v NATO spokojeni, vystoupit nechtějí

NATO
NATO
Foto: NATO

Praha - Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci, ukázal průzkum sgentury STEM. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.

Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství, která v roce 2001 přesáhla hranici 70 %. V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě u hranice 70 %.

Výkyvem byl pouze rok 2009, kdy pod vlivem českého předsednictví Evropské unii posílily pro-evropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO, uvedl stem.cz. Zvýšené bezpečnostní napětí v Evropě a obavy z vlny migrantů se pravděpodobně promítly v roce 2015 do vyšší míry souhlasu s naším členstvím v NATO. Aktuální výzkum ukazuje návrat k hodnotám z dlouhodobého pohledu průměrným.

S členstvím v NATO častěji souhlasí lidé mladší a vzdělanější. Ovšem i mezi občany staršími 60 let nebo lidmi se základním vzděláním je míra souhlasu s členstvím v NATO stále většinová, i když nižší než v ostatních věkových nebo vzdělanostních skupinách.

Srovnání výzkumů z let 2012, 2015 a 2017 shodně ukazuje růst souhlasu s členstvím v NATO ve všech věkových i vzdělanostních skupinách v roce 2015 a následný „návrat“ na předchozí hodnoty. Jedinou výjimkou jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, u kterých vysoká podpora členství NATO z roku 2015 zůstala zachována i v roce 2017.

Mezi sympatizanty různých parlamentních politických stran je souhlas s členstvím v NATO většinový, jasnou výjimkou jsou pouze příznivci KSČM, mezi kterými mírně převažuje negativní postoj.

V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO ústav STEM také deset let sleduje, zda mají lidé důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. V současné době NATO důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %). Z časové řady se vyděluje rok 2015, kdy oproti předchozím výzkumům došlo k výraznému oslabení důvěry v NATO a v jeho schopnost nás bránit. Atmosféra ve společnosti v důsledku uprchlické krize ovlivnila i tento postoj veřejnosti.

"Pokud zkombinujeme aktuální postoje občanů k členství v NATO a důvěru v jeho schopnost zajistit naši bezpečnost, zjišťujeme, že podíl těch, kteří souhlasí s členstvím v NATO a mají v něj důvěru, je dvojnásobný oproti podílu lidí s opačným postojem (43 % vs. 19 %). Významná je ovšem i skupina těch lidí, kteří sice s členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí, ale nevěří tomu, že by tato organizace naši bezpečnost v případě ohrožení zajistila (27 %)," uvedli autoři průzkumu.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance) průzkumy Češi

Související

Aktuálně se děje

29. července 2026 10:45

Hyeny kolem Jiřího Krampola. Hercův kamarád se stále nezbavil pachuti

Rok uplynul v červenci od smrti legendárního Jiřího Krampola. I po tak dlouhé době panuje u některých přátel jistá pachuť z toho, co se loni v létě dělo. Dokonce padají tak ostré nálepky, jako jsou například hyeny. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

400 tisíc korun. S růstem rodičovského příspěvku souhlasí i senátoři

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.