Praha - Při loňském 70. výročí konce druhé světové války historikové z Vojenského historického ústavu (VHÚ) vydali dosud nejpřesnější seznam padlých při Pražském povstání v květnu 1945. Původní poválečný rozšířili o asi 1200 jmen na 2898 a stále na něm pracují.
Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. Tomáš Jakl z VHÚ řekl, že očekává konečné číslo kolem 3000 padlých. Během celého Květnového povstání českého lidu podle něj padlo asi 6000 lidí. Jasno není ani o počtu sovětských vojáků, kteří zemřeli při pomoci Praze.
První soupisy s téměř 1700 padlými obránci Prahy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Bílé místo se pokusili zaplnit autoři knihy Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.- 9. května 1945. Publikace byla vydána loni před oslavami 70 let od konce války.
Evidenci "pražských padlých" třeba podle Jakla často unikají mimopražští bojovníci. Jejich těla si totiž někdy příbuzní odvezli do jejich domovů a do oficiálních seznamů se tak nedostali.
Historici se snaží zjistit i to, kolik padlo při osvobozování Prahy rudoarmějců. Většinou se v současné době uvádí, že za svobodu hlavního města zemřelo přímo na území Prahy několik desítek vojáků Rudé armády. Jakl jejich počet odhadl na 30. Přesnější určení podle něj komplikuje třeba to, že Sověti do Prahy přivezli i vojáky, kteří padli již dříve. Na Olšanském pohřebišti jsou také pochováni vojáci, kteří zemřeli až po 9. květnu. Mezi příčinami smrti přitom mohou být i sebevraždy, autonehody, popravy nebo metylalkohol. Při zjišťování ruských jmen navíc situaci komplikují padlí Vlasovci.
Obránců Prahy a druhoválečných veteránů každoročně ubývá, v současné době jich je kolem 700. Na obraně Prahy se například na straně povstalců podílel Jan Turek, kterému v té době bylo teprve něco přes 15 let. Do domácího odboje ale byl zapojen jako spojka již předtím. Turek ČTK a České televizi řekl, že byl při stavbě první žižkovské barikády.
Dalším pamětníkem květnových bojů je tehdy sedmnáctiletý skaut Lubor Šušník. Své zapojení do Pražského povstání a bojů o rozhlas dodnes bere jako samozřejmost a jako splnění skautského slibu, který si neustále pamatuje. Sloužil v přepadové jednotce, která byla vysílána na akutně ohrožená místa.
Témata: historie, II. světová válka, Praha
Související
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58
26. prosince 2020 17:58
13. prosince 2020 9:05
29. listopadu 2020 9:31
