Praha - Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky. Historik vězeňství Aleš Kýr připomněl, že na Pankráci bylo popraveno 177 odpůrců komunismu, pozůstalí však dostali jen 12 uren. Lidi nelze trestat za to, že projevují odlišný názor, řekl dnes ve Sněmovně novinářům předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL) při dnešním pietním shromáždění na místě popravy v pankrácké věznici uvedla, že smrt Horákové je dodnes jednou z největších obžalob komunismu. Označila za nepochopitelné, jak je komunistické smýšlení a uvažování ve společnosti stále silné. Řada lidí - i na vysokých postech v politice - podle ní sice převlékla kabát, avšak styl myšlení nikoliv.
"Hlavní nebezpečí nevidím v komunistické straně, ale v nevyřešené minulosti," podotkla s tím, že komunisté doposud neodsoudili své zločiny. Jako příklad zmínila dělnickou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou, která se za svou účast ve vykonstruovaném procesu s Horákovou nikdy neomluvila. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) varoval při pietě před lidmi, kteří zpochybňují geopolitické směřování ČR na západ. Proti takovým tendencím je podle něj nezbytné bojovat.
Z celkového počtu 177 odpůrců komunistického režimu popravených na Pankráci bylo 95 tajně pohřbeno do šachtových hrobů na ďáblickém hřbitově, zbylých 82 těl bylo zpopelněno v motolském a strašnickém krematoriu. Horáková má symbolický hrob na pražském Vyšehradě, podle historika Kýra si ji však lze nejsilněji připomenout právě na místě, kde byla 27. června 1950 oběšena za údajné spiknutí a velezradu.
Místo popravy odhalil v roce 1992 archeologický průzkum založený na svědectví bývalého politického vězně. Upozornil na existenci dvou popravčích dvorků za pankráckou vězeňskou nemocnicí. Jeden z dvorků v minulosti nahradila prádelna, na druhém byl nad někdejší šibenicí vztyčen na památku Horákové dřevěný kříž s trnovou korunou.
Horáková byla popravena v roce 1950 na základě vykonstruovaného procesu za velezradu a spiknutí. "Poslanecký klub KSČM stojí za tím, že každý podobný čin, spáchaný ve jménu názoru, je zločinem. Podle mého soudu nelze lidi trestat za to, že projevují odlišný názor. Za tím si stojíme, jako členové KSČM se nemáme ve své popřevratové historii za co stydět v tomto směru," řekl novinářům ve Sněmovně Kováčik.
Šéf KSČM Vojtěch Filip uvedl, že současná komunistická strana se ve své 27 let dlouhé historii nepodílí na žádných excesech, protizákonných či protiústavních krocích. "Pokud máme být srovnáváni s KSČ, tak na našem webu je omluva sjezdu KSČ z prosince 1989, kterou jsme převzali do svého politického vybavení," řekl novinářům. Filip také uvedl, že sám přispěl na vytvoření busty Milady Horákové. "Myslím, že jsem udělal dost, abych svůj názor na to vyjádřil. Nebudu tady historizovat," dodal.
Témata: Milada Horáková, komunismus, historie
Související
10. srpna 2020 12:09
27. června 2020 20:52
27. června 2020 13:13
26. června 2020 13:54
27. června 2018 22:18
