Praha - Badatelé Platformy evropské paměti a svědomí hlásí, že objevili hroby šesti z celkem 13 polských obětí, kterým způsobil smrt elektrický proud na hranicích komunistického Československa. Platforma to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Polský Ústav národní paměti již dříve oznámil, že má zájem ostatky svých občanů exhumovat. Podle platformy za smrt Poláků zodpovídá především tehdejší ministr vnitra a pozdější komunistický premiér Lubomír Štrougal.
Polští státní zástupci se z podnětu Platformy začali letos smrtí svých krajanů zabývat. Již dříve Platforma uvedla, že podle jejího výzkumu je Štrougal zodpovědný za smrt alespoň 60 osob zabitých na železné oponě v době komunismu. Za jeho působení ve funkci ministra vnitra byla železná opona nabita 4000 - 6000 volty, což vedlo ke kruté smrti těch, kteří se snažili překročit hranice směrem na Západ, uvedla.
Tým Platformy evropské paměti a svědomí podle její výkonné ředitelky Neely Winkelmannové identifikoval všech 13 polských obětí. Snaha dohledat těla vedla také k nálezu dalších šesti neoznačených hrobů, ve kterých ostatky pravděpodobně spočívají, uvedla dnes.
Podle tehdejších předpisů měla být těla těch, kdo byli zabiti na železné oponě, pohřbena v neoznačených hrobech, a ty byly zarovnány s terénem. Nikdo z rodiny či blízkých nesměl být o pohřbení informován. Platforma předala výsledky svého bádání polským státním zástupcům.
Štrougalovu zodpovědnost v souvislosti s použitím vysokého napětí prověřovala i česká policie, věc však uzavřela jako promlčenou. Štrougal odmítá, že by něco zanedbal nebo zavinil: vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.
Trestnímu oznámení od platformy čelí Štrougal s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem také v Německu, a to kvůli smrti pěti Němců na hranicích.
S faktickým budováním železné opony začali komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině 60. let.
Informace o Čechoslovácích i cizincích, kteří u ostře střežených hranic zemřeli, poskytuje interaktivní mapa, jež vznikla pod Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle jejích autorů zahynulo mezi lety 1948 a 1989 u hranic nejméně 266 lidí. Poláků eviduje aplikace 22.
Témata: komunismus, Polsko, Česká republika
Související
6. května 2021 22:06
23. září 2020 11:13
27. června 2020 20:52
27. června 2020 13:13
26. června 2020 13:54
