Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Kladné saldo činilo 35 miliard korun a oproti dubnovým notifikacím vzrostlo o 7,4 miliardy korun. Veřejné finance skončily loni v přebytku poprvé, předtím byly v deficitu. Letos počítá ministerstvo financí v červencové prognóze s deficitem 0,4 procenta HDP.
"Zvýšení přebytku oproti dubnovým notifikacím bylo způsobeno zejména aktualizovanými údaji o daňových příjmech, především daně z příjmů právnických osob," uvedl ČSÚ.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci loňského roku dosáhla 36,77 procenta HDP proti 39,96 procenta v roce 2015. K meziročnímu poklesu relativní zadluženosti přispěl podle statistiků jak rostoucí nominální HDP, tak snížení nominální výše dluhu.
"Po předchozím prudkém růstu vládního zadlužení ministerstvo napravuje situaci. Hlavním důvodem je vyplácení v minulosti vydaných státních dluhopisů. Samozřejmě to je celé možné jen za současných velmi příznivých ekonomických podmínek," uvedl partner auditorské a poradenské společnost BDO Radovan Hauk.
