Praha - V Praze druhým dnem pokračuje mezinárodní konference Forum 2000. Diskutující se shodli, že demokracie všude ve světě se potýká se závažnými výzvami, které ohrožují její existenci. Německý politolog Yasha Mounk upozornil, že díky sociálním sítím jsou více slyšet hlasy extremistů. Velmi kritická slova zazněla na adresu Ruska.
Španělský expremiér Felipe Gonzáles poukázal na to, že funkční demokratické politické systémy se udržely jen v Evropě, Americe, Austrálii a na Novém Zélandu. "To je přibližně 27 procent z celého světa," upozornil.
Víru v demokratické principy podle něj ovlivňuje řada vnějších faktorů, například globalizace ekonomického systému. Vnitřním problémem demokratických politických systémů je pak změna v pohledu na to, co má motivovat rozhodnutí politiků. Ta by se podle něj neměla řídit emocemi a okamžitými náladami. Rozvaha a ohled na dlouhodobé důsledky politických kroků se ale vytrácejí kvůli rychlému šíření informací prostřednictvím sociálních sítí a online médií, která pracují hlavně s emocemi. "Lži mají stejnou hodnotu jako pravda, záleží jen na tom, jak rychle se rozšíří," řekl González.
Kvůli sociálním sítím jsou více slyšet hlasy extremistů. Sílí také populismus, přičemž populisté často slibují, že odeberou moc vládám a předají ji lidu. "Populisté ale mají velmi úzký koncept toho, kdo je lid," upozornil. Ty, koho za lid nepovažují nebo kdo nesouhlasí s jejich názory, označují za zrádce, které je třeba zničit.
Generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro řekl, že v Severní a Jižní Americe přispívá k polarizaci společnosti i tamní volební systém, kdy i nejtěsnější většina znamená volební vítězství. V Latinské Americe potom podle něj představují závažné problémy pro demokracii korupce a organizovaný zločin, zvlášť ve spojení s pocitem občanů, že politici jsou beztrestní.
Ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza prohlásil, že v Rusku o demokracii už mluvit nejde. Prezidentu Vladimiru Putinovi se podle aktivisty podařilo konsolidovat autoritářský režim a při diskusích s mezinárodními partnery odmítá výtky kvůli porušování lidských práv, které označuje za vměšování do vnitřních záležitostí země. Svět se s tím ale podle aktivisty nesmí smířit. "Domácí utlačování je vždy následováno vnější agresí. Nedá se čekat, že stát, který porušuje práva vlastních občanů, bude respektovat práva jiných," řekl.
Témata: demokracie, Rusko, extremismus
Související
4. února 2023 10:27
3. prosince 2020 14:33
17. listopadu 2020 16:55
29. září 2020 10:11
1. září 2020 10:16
13. července 2020 22:07
