Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko potřebuje ekonomické migranty, vláda musí umožnit jejich dovoz, tvrdí expert

Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie
Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

Brno – Česko potřebuje ekonomické migranty. Tvrdí to šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Podle něj českým firmám údajně chybí až 290 tisíc lidí, které by rád získal právě ze zahraničí.

Přestože je termín ekonomický migrant v souvislosti s migrační krizí vnímán spíše negativně, Česko se bez nich podle Hanáka zřejmě neobejde. Podle prezidenta svazu je třeba přivážet ekonomické migranty, kteří by pracovali v tuzemských firmách. 

Podniky podle Hanáka v tuto chvíli trápí především nedostatek zaměstnanců. „Ta situace je tragická," řekl na tradičním brněnském sněmu. V současné době podle něj firmám chybí 290 tisíc lidí.

Hanák se domnívá, že vláda dostatečně neumožňuje „dovoz" pracovní síly ze zahraničí. „Je potřeba přivést ekonomické imigranty ze spřízněných zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko, možná Kazachstán a další. Naopak musím pochválit ministra spravedlnosti. To, že pracuje 60 procent vězňů, je opravdu dobrá zpráva," dodal Hanák.

V Česku přitom pracuje na zaměstnanecký poměr zhruba o 100 tisíc cizinců více než před krizí v době tehdejší konjunktury. Zatímco na konci loňského roku mělo v ČR zaměstnání 382.900 lidí ze zahraničí, v roce 2008 to bylo kolem 284.600. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce o zaměstnávání cizinců pro tripartitu. 

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost, která je nejnižší ze zemí EU. V září klesla na 3,8 procenta. Úřady práce evidovaly 284.915 uchazečů o práci a 206.081 volných míst. Podle analýzy ministerstva práce se český pracovní trh už dostal na hranici přirozené nezaměstnanosti.

Lidé, kteří za nabízených podmínek a mezd chtějí pracovat, tedy už místo mají. Zaplnění volných pozic a uplatnění nezaměstnaných brání nevhodná kvalifikace, nízké odměny i neochota práci vzít.

Témata:  cizinci svaz průmyslu a dopravy zaměstnavatelé migrace

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.