reklama

NS schválil k publikaci ve sbírce konkrétní právní větu, která vychází ze staršího rozhodnutí Městského soudu v Praze. Většina členů občanskoprávního a obchodního kolegia se přiklonila k názoru, že v civilních řízeních je právo na jednání ve vlastní mateřštině před soudem omezeno pouze na ústní jednání. Nevztahuje se na písemný styk soudu s účastníky a naopak.

"Tím civilní kolegium NS sjednotilo dosud nejednotnou praxi, která v některých případech umožňovala účastníkům řízení, aby se na civilní soudy obraceli písemnými podáními v jiném než českém jazyce a dovozovala povinnost českých soudů překládat písemnosti, jež jsou těmto účastníkům v civilním řízení doručovány, do jejich mateřštiny," uvedl na webu soudu předseda senátu Pavel Simon.

V trestních řízeních nadále platí, že obviněný musí písemně v překladu dostat dokumenty, které vymezuje trestní řád. Jde například o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, rozsudek nebo trestní příkaz.

Zatímco v civilním řízení jsou účastníci v rovném postavení, v trestním řízení je obviněný v "oslabené" pozici. Proto disponuje souhrnem oprávnění, kterých se protistrana, tedy žalobce, nemůže dovolávat, uvedl Simon.