Brno - Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že se písemná komunikace s civilním soudem musí odehrávat v češtině. Právo cizince na komunikaci v mateřštině se v občanskoprávních sporech vztahuje pouze na ústní jednání. V trestním řízení je situace nadále jiná.
NS schválil k publikaci ve sbírce konkrétní právní větu, která vychází ze staršího rozhodnutí Městského soudu v Praze. Většina členů občanskoprávního a obchodního kolegia se přiklonila k názoru, že v civilních řízeních je právo na jednání ve vlastní mateřštině před soudem omezeno pouze na ústní jednání. Nevztahuje se na písemný styk soudu s účastníky a naopak.
"Tím civilní kolegium NS sjednotilo dosud nejednotnou praxi, která v některých případech umožňovala účastníkům řízení, aby se na civilní soudy obraceli písemnými podáními v jiném než českém jazyce a dovozovala povinnost českých soudů překládat písemnosti, jež jsou těmto účastníkům v civilním řízení doručovány, do jejich mateřštiny," uvedl na webu soudu předseda senátu Pavel Simon.
V trestních řízeních nadále platí, že obviněný musí písemně v překladu dostat dokumenty, které vymezuje trestní řád. Jde například o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, rozsudek nebo trestní příkaz.
Zatímco v civilním řízení jsou účastníci v rovném postavení, v trestním řízení je obviněný v "oslabené" pozici. Proto disponuje souhrnem oprávnění, kterých se protistrana, tedy žalobce, nemůže dovolávat, uvedl Simon.
Témata: Nejvyšší soud, cizinci, jazyky
Související
19. června 2024 18:19
4. dubna 2023 15:54
27. ledna 2023 15:06
14. října 2022 9:33
9. srpna 2022 14:23
15. června 2022 12:45
