Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volba prezidenta? První kolo by vyhrál Zeman, Topolánek už přeskočil Horáčka

Mirek Topolánek /ODS/, expředseda
Mirek Topolánek /ODS/, expředseda
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - První kolo prezidentské volby by v tuto chvíli vyhrál stávající prezident Miloš Zeman. Nadpoloviční většinu by ale nezískal a tak by se ve druhém kole utkal s Jiřím Drahošem. Ukázal to průzkum uveřejněný agenturou SANEP.

V hypotetickém prvním kole přímé prezidentské volby by v listopadu při volební účasti 62,5% voličů se ziskem 30,2% voličských hlasů, zvítězil stávající prezident Miloš Zeman, následován v pořadí druhým Jiřím Drahošem s podporou 23,6% hlasů.

Poměrně zajímavým zjištěním je, že expremiér Mirek Topolánek, který vstoupil do prezidentského klání na poslední chvíli, se umístil na třetím místě se ziskem 16,8% voličských hlasů. Až na čtvrté příčce se pak se ziskem 9,7% voličských hlasů umístil Michal Horáček.

Stávající prezident Miloš Zeman nachází podporu zejména u voličů KSČM, SPD, ČSSD, ale i hnutí ANO, Pirátů a nevoliči, a to zejména ve věku 50+ se základním či středním odborným vzděláním. Voliči Miloše Zemana jsou pak v drtivé většině z venkova.

Největší rival Miloše Zeman Jiří Drahoš pak zejména oslovuje voliče TOP 09, KDU-ČSL, ODS, STAN, ale i hnutí ANO napříč věkovým spektrem, vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Jasnou podporu má Jiří Drahoš pak zejména ve velkých městech.

Není bez zajímavosti, že třetí Mirek Topolánek získává podporou zejména mezi bývalými voliči ODS, ale i bývalými voliči TOP 09 či u části voličů hnutí ANO.

Aktuálně 18,3% voličů, kteří jsou rozhodnuti jít k prezidentským volbám se svojí volbou váhají a rozhodují se mezi několika kandidáty. Nejvíce váhající voliči preferují Pavla Fischera, o jehož podpoře uvažuje 21,7% váhajících voličů. Případnou podporu Jiřího Drahoše pak zvažuje20,5% váhajících voličů a Mirka Topolánka 11,7% váhajících voličů. K případné volbě Michala Horáčka se pak přiklání 11,2% váhajících voličů a o podpoře Miloše Zemana uvažuje 9,9% váhajících voličů.

Čechy zajímá zdravotní stav Miloše Zemana

O zdravotní stav stávajícího prezidenta Miloše Zemana se v souhrnu zajímá 61% veřejnosti. Za dobrý a do budoucna stabilizovaný považuje stávající zdravotní stav hlavy státu 16,5% respondentů. Jako nepříliš dobrý, ale pro výkon prezidentské funkce zcela uspokojující, vnímá stávající zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana 33,2% dotázaných.

Ukazuje se tak, že většinová část domácí populace nevidí ve stávajícím zdravotním stavu hlavy státy žádný zásadní problém. Prezident Miloš Zeman je u svých voličů a příznivců dlouhodobě kladně vnímán zejména pro své jasné názory na uprchlickou problematiku a kladení důrazu nahájení národních zájmů, které tak jasně převládají nad případnou obavou z jeho zdravotního stavu.

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 23. - 26. 11. 2017 na vybrané skupině 1407 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. 

Témata:  prezident ČR Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Mirek Topolánek

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:49

24. prosince 2025 19:12

Tajemné Betlémské světlo: Proč putuje z Palestiny až do křesťanských domovů?

Betlémské světlo se stalo neoddělitelnou součástí českých i evropských Vánoc, přestože jeho původ a cesta mohou na první pohled vyvolávat řadu otázek. Plamínek, který každoročně putuje tisíce kilometrů, se zažehává v místě narození Ježíše Krista – v jeskyni pod bazilikou Narození Páně v palestinském Betlémě. Právě tato lokalita se nachází v oblasti, kde se historicky i nábožensky prolínají osudy křesťanů a židů, což dává celému rituálu hlubší smysl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Jarní prázdniny 2026 jsou za dveřmi. Kdy zůstanou žáci doma?

Harmonogram jarních prázdnin pro rok 2026 je naplánován na období od začátku února až do poloviny března. Tato tradice, která v českém školství trvá již od padesátých let minulého století, slouží především k rovnoměrnému vytížení rekreačních středisek. Ministerstvo školství proto rozděluje volno do šesti týdenních bloků, přičemž rozhodujícím faktorem pro určení konkrétního data je příslušnost školy k danému okresu.