Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V zemích V4 je jen málo migrantů, přesto v lidech budí obavu

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie je počet migrantů a držitelů mezinárodní ochrany v zemích takzvané visegrádské čtyřky (V4) je spíše nízký, s maximálním podílem kolem pěti procent celkové populace. I přesto Češi, Slováci, Poláci a Maďaři patří dlouhodobě k národům, které odmítají společnou evropskou migrační politiku a ve většině jsou proti všem formám imigrace, uvádí ve své zprávě organizace Člověk v tísni.

V Česku žilo na konci roku 2016 4,66 procenta cizinců. Podíl azylantů a osob s takzvanou doplňkovou ochranou na celkové populaci země dosahoval 0,03 procenta. Na Slovensku byl podíl držitelů mezinárodní ochrany na celkovém počtu obyvatel 0,01 procenta, v Maďarsku dosahoval 0,01 procenta a v Polsku pouze 0,001 procenta.

Tyto počty sice nejsou vysoké, mezi obyvateli zemí V4 přesto panují obavy z migrace. „Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce," uvádí Člověk v tísni s odvoláním na výsledky průzkumů Eurobarometr. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto ohledu obyvatelé České republiky. Loni v květnu uvedlo 48 procent Čechů, že imigrace z dalších zemí unie v nich vyvolává negativní pocity. Naopak nejméně skeptičtí byli Poláci, kde byl podíl negativních odpovědí 24 procent.

Ještě větší odpor vyvolává u obyvatel V4 imigrace ze zemí mimo unii. Více či méně negativní pocit z nich loni v květnu mělo 81 procent Čechů a Slováků, 78 procent Maďarů a 71 procent Poláků. Průměr celé unie byl 54 procent.

„Obyvatelé V4 jsou Evropany, kteří nejméně věří v pozitivní přínos migrantů pro jejich společnosti," konstatuje společnost Člověk v tísni. S názorem, že migranti představují pozitivní přínos pro zemi loni v květnu souhlasilo 16 procent Čechů, 14 procent Slováků a 12 procent Maďarů. Nejpříznivěji k přínosu cizinců stavěli Poláci, kde počet kladných odpovědí dosahoval 30 procent. Průměr Evropské unie byl 47 procent.

Snaha unie řešit problém s přílivem migrantů pomocí kvót je ze zemí V4 nejméně populární v Česku. Loni v květnu se proti společné evropské migrační politice vyslovil v průzkumu Eurobarometru 56 procent Čechů, 45 procent Maďarů, 42 procent Poláků a 31 procent obyvatel Slovenska. Celounijní průměr byl 25 procent.

Témata:  uprchlíci Visegradská čtyřka EU Česká republika

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.