Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fischer bude na podzim kandidovat do Senátu. Ostře se pustil do Okamuru

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

Praha - Bývalý diplomat Pavel Fischer bude na podzim kandidovat do Senátu v Praze 12, zatím jako nezávislý. V lednových prezidentských volbách obsadil třetí místo za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem se ziskem 10,23 procenta hlasů.

Novinářům dnes řekl, že jedná i o podpoře stran, nechce ale, aby byl kandidátem pouze jedné. Příští týden Fischer začne se sběrem podpisů pro svoji kandidaturu. V Senátu by se Fischer chtěl zabývat otázkami zahraniční politiky, obrany, rozvoje regionů a postavení Česka v Evropské unii. Chce také upozorňovat na ohrožení demokracie v Česku.

"Je únor a já jsem se rozhodl kandidovat do Senátu," uvedl Fischer s odkazem na blížící se výročí převzetí vlády v tehdejším Československu komunisty. Kritizoval prezidenta Zemana a jeho středeční oznámení, že se v dubnu zúčastní sjezdu KSČM v Nymburku. "Demokraticky zvolený prezident ohlašuje, že vystoupí na sjezdu komunistické strany, budou tak legitimizovaní. Proč se tak děje zrovna dnes," zeptal se řečnicky.

Za arogantní označil Fischer postup vlády v demisi při personálních změnách na ministerstvech a snahu Andreje Babiše změnit služební zákon.

Tomia Okamuru s odkazem na jeho výroky o koncentračnícm táboře v Letech označil za popírače historie, který není sám. "Dusivý smrad minulosti se dere zpět," uvedl. Podle Fischera není možné spoléhat se na anonymní obranné mechanismy, ale je třeba se postavit lži.

Témata:  Pavel Fischer Andrej Babiš Tomio Okamura Miloš Zeman Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 16:05

Miliardář Vítek má zbourat vilu ve Francii. Rozhodl tak už třetí soud

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).