Komentář: Zeman na morálním dně, komunisty ale vyškolil do jednoho

Prezident Miloš Zeman dnes klesl na pomyslné morální dno. Zatímco se odehrávala mše za komunisty perzekvovaného kardinála Josefa Berana, Zeman řečnil na komunistickém sjezdu. K dobru mu lze přičíst, že jeho projev byl velmi kritický a chvílemi to dokonce působilo, že ponížené soudruhy přijela kárat nejvyšší autorita země. Jako malý kluk vypadal i znovuzvolený předseda KSČM Vojtěch Filip. Zeman tak naštval (i přes bouřlivý potlesk) nejednoho účastníka sjezdu. Naštval ale i svého někdejšího spojence kardinála Dominika Duku. Zeman byl prvním prezidentem samostatné České republiky, který na sjezd zavítal. Prolomil tak další politické, ale i společenské tabu.

Kardinál Duka se na mši za komunisty trýzněného kardinála Berana rozohnil nad tím, že prezident Zeman v tentýž den jde řečnit na sjezd KSČM, pokračovatelky zločinné KSČ. Vyjádřil také rozhořčení nad tím, že komunisté dosahují za mizerný výsledek na největší podíl na moci po roce 1989. Jeho slovům přikyvovala i Miroslava Němcová za ODS, o niž možná ve stejnou dobu mluvil Zeman na sjezdu u komunistů. Společně se soudruhy se vysmál jejímu „pochodovému cvičení“ ve Vladislavském sále při příležitosti Zemanovy inaugurace. Škodolibost a výsměch zkritizoval ne jeden divák přímého přenosu na „Bakalově“ DVTV právě z bolševického sjezdu. Morálního dna prezident dosáhl už několikrát. Hádat se můžeme pouze o tom, které bylo hlouběji.

Na druhou stranu, pokud se zaměříme pouze na význam a konkrétní slova Zemanova projevu, nemusíme být tak kritičtí. Zeman levicovou partaj nechválil. Místo toho se vžil do role autority, která přijela bolševickou stranu poučovat a pokárat. Vítězný únor prezident zcela popřel ("prohraný únor"), zkritizoval monopol moci a období normalizace. Komunisty odsoudil za zločiny z let padesátých, vyzdvihl naopak myšlenku socialismu s lidskou tváří z konce 60. let minulého století. Zcela trapně se musel cítit předseda KSČM Vojtěch Filip, kdy Zeman na komunisty až sarkasticky naléhal, aby sáhli k pokání (komunisté si o víře myslí své, to víme). Na závěr straně Zeman doporučil, aby se chopili příležitosti a na vládě Andreje Babiše se podíleli.

Zeman (když odmyslíme kontroverzi celého vystoupení) bravurně vystřídal několik poloh. Chvíli působil jako soudruh, který přijel pozdravit své kamarády. Následně působil jako velký ideolog a socialista. Chvíli na to se stal mravokárcem komunistických přešlapů. Ve finále se zase převtělil do autority, která skládá vládu. A právě poslední poloha se jeví jako nejaktuálnější. Zeman se obratně dostal do role toho, kdo je skutečným mediátorem vyjednávání o vládě. Zkrotil komunisty, zkrotil SPD a zkrotil i rozbouřenou ČSSD, která přišla "s prosíkem" za hnutím ANO. Umetal tak cestu Andreji Babišovi (tam je otázka, kdo koho potřebuje zkrotit). My si jen musíme klást otázku, co za to od Babiše očekává. Český občan by měl zbystřit.