reklama
Výstavní dekolt Moniky Bagárové! Tohle musíte vidět - anotační obrázek
Výstavní dekolt Moniky Bagárové! Tohle musíte vidět

K meziročnímu růstu přebytku přispěl růst kladného salda hospodaření místních vládních institucí (o 4,5 mld. na 21,1 mld. Kč) a fondů sociálního zabezpečení (o 3,4 mld. na 3,7 mld. Kč). Naopak ústřední vládní instituce hospodařily v 1. čtvrtletí 2018 s deficitem 15,9 mld. Kč, což představuje meziroční růst deficitu o 2,2 mld. Kč, informuje czso.cz.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,2 %, k čemuž nejvíce přispěl růst příjmů ze sociálních příspěvků (11,0 %), daní z důchodů (6,4 %) a daní z výroby a dovozu (5,7 %). Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 7,0 %, zejména v důsledku rostoucího objemu náhrad zaměstnancům (15,5 %), vyplacených dotací (9,1 %) a výdajů na sociální dávky (4,5 %).

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Lukáše Kovandy se vláda v demisi letos poměrně rychle zadlužovala. "Nad takovým nárůstem dluhu je třeba pozvednout obočí. Vynecháme-li totiž loňské první čtvrtletí, těžko budeme v pokrizové době hledat razantnější mezikvartální nárůst absolutní výše dluhu," uvedl Kovanda. Podle něj by se k novým číslům měla kriticky postavit nově ustavená Národní rozpočtová rada, jelikož v čase nebývalé prosperity Česka je taková míra zadlužování jen těžko obhájitelná.

Loňské první čtvrtletí bylo podle Kovandy specifické velice výhodnými podmínkami na světových dluhopisových trzích. Mezinárodní investoři pak i z důvodu blížícího se konce intervenčního režimu České národní banky a související snahy "vsadit si" na zhodnocení koruny byli ochotní vládě ČR dokonce platit za to, že ji mohou půjčit.

Česká republika i nadále zůstává zemí s jedním z nejnižších vládních dluhů v EU. Nižší úroveň vládního dluhu v poměru k HDP vykazují v EU jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama