reklama

Za oběť jí padla řada vzácných domů a velká část někdejšího Židovského města včetně tří starobylých synagog, charakter Prahy ale posunula k rodící se moderní metropoli. Asanační zákony, na jejichž základě byla provedena asanace Josefova a části Starého a Nového Města, byly přijaty před 125 lety, 11. února 1893. Platily půl století až do dubna 1943.

Hlavním motivem jedné z největších městských asanací v Evropě, která ve své době vzbudila značné rozhořčení, byla především stavební a hygienická zanedbanost Josefova (přelidněnost, neexistence kanalizace, snadná možnost nákazy), ale i jistá "nereprezentativnost" Josefova v blízkosti Staroměstského náměstí.

V asanačních obvodech s rozlohou přes 380.000 m2 bylo 608 domů. Částečné demolice začaly v roce 1895, masivní bourání probíhalo od října 1896. Do roku 1903 bylo zbořeno 150 domů a vystavěno 67 novostaveb. Asanační zákony měly platit jen deset let, v dubnu 1903 byly ale prodlouženy o dalších deset let, což se opakovalo i v letech 1913, 1923 a 1933 s platností do 7. dubna 1943. Největší zásahy proběhly do roku 1914: do tohoto roku bylo zbořeno celkem 469 domů, z toho 247 v Josefově, 198 na Starém Městě a 24 v Novém Městě.

Asanaci musely z devíti josefovských synagog ustoupit tři: Nová synagoga z konce 16. století, která stála v dnešní Široké ulici, byla zbořena v roce 1898, Velkodvorská synagoga z počátku 17. století, která se nacházela na konci dnešní Pařížské ulice na místě dnešního prostranství před hotelem Intercontinental, byla zbourána roce 1902, a Cikánova synagoga z roku 1613 v Bílkově ulici byla zbořena v roce 1906. Jako reakce na tyto destrukce byla v roce 1906 postavena Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici. V roce 1903 byla také zmenšen starobylý židovský hřbitov na Josefově.

Z dalších staveb, které byly zbořeny, lze jmenovat třeba Dům Jiřího Melantricha z Aventina (zvaný U dvou velbloudů) v nynější Melantrichově ulici, jenž byl stržen v roce 1893 (dochoval se z něj pouze portál), barokní klášter benediktinů u kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, který byl zbořen v roce 1902 (na jeho místě nyní stojí novobarokní dům z roku 1903), či takzvaný Krennův dům, který blokoval pohled na kostel sv. Mikuláše z prostoru Staroměstského náměstí. Zmizely i ulice jako Rabínská, Meislova, Střelná, Červená či Masařská.