reklama

Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Druhé čtení předlohy poslanci dokončili po více než pětihodinové debatě na dnešní mimořádné schůzi, jejíž konání podpořili ještě poslanci SPD. Předtím dolní komora třikrát druhé čtení nedokončila, i kvůli dlouhým projevům kritiků zdanění.

"Co bylo státem ukradeno, by mělo být navráceno," zdůraznil poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se k návrhu na zamítnutí novely formálně přihlásil. Poslanec Marek Benda (ODS) chce posunout účinnost zdanění na 1. ledna 2021. Odpůrci tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS). Tvrdí také, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá.

Zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

3 komentáře (Poslední 14.12. 00:12) Napište svůj názor

reklama