Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny v Norsku neřeší problém Evy Michalákové, upozorňují politici

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet
Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet
Foto: Reprofoto ČT

Praha - I když Norsko změní postupy sociální služby Barnevernet, chtějí se čeští politici dál věnovat případu Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrala dva syny. Děti by měly být podle Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových nově svěřovány pěstounům, kteří jsou jejich příbuznými anebo alespoň pocházejí ze země jejich původu. Barnevern má také mnohem více spolupracovat s biologickou rodinou než dosud. Na již odebrané děti se ale novinka nevztahuje. Hrad proto chce pokračovat v jednáních o speciální smlouvě, v kauze se hodlá dál angažovat i poslankyně TOP 09 a členka petičního výboru Jitka Chalánková.

O podepsání Haagské úmluvy o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje, informoval server Aktuálně.cz s odvoláním na právní poradkyni ředitelství Barnevernetu Agnetu Krogvigovou.

Chalánková, která kauzy odebraných dětí dlouhodobě sleduje, soudí, že Norsko začíná přistupovat ke změnám v systému péče o ohrožené děti pod tlakem mezinárodních institucí, občanské veřejnosti i samotných Norů. "Pokud se dozvídám, že na případy z minulosti se změny v Norsku vztahovat nebudou, nemohu s tím souhlasit. Chlapci Michalákovi si zaslouží mezistátní stížnost na Norsko podle článku 33 Evropské úmluvy o ochraně základní práv a svobod - právo na rodinný život," sdělila ČTK.

Hrozí, podle ní že "Barnevern zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití". Poslankyně dál hodlá v případě Michalákových žádat vysvětlení setrvání chlapců u norských pěstounů a jejich rozdělení, když důvod k odebrání byl prokazatelně odmítnut.

Případ Michalákových by měl zůstat v pozornosti i podle prezidenta Miloše Zemana, který kvůli Michalákovým připravuje speciální smlouvu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka posun v Norsku případ obou chlapců neřeší. "Ta záležitost neřeší případ již unesených dětí," uvedl.

Kvůli přípravě smlouvy se Zeman sejde ve středu s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (oba ČSSD). Případné smlouvy mezi Norskem a Českem vyvolaly před pár dny spor mezi Hradem a Zaorálkem. Zeman oznámil, že se na znění dohody s ministrem dohodl. Zaorálek to popřel. "Bude to příležitost k tomu, aby ministr vysvětlil své názorové veletoče," uvedl Ovčáček k chystané schůzce.

Norsko podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje, minulý týden. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla Krogvigová. Doufá, že to ulehčí situaci v případech, které se týkají zahraničních občanů. Podle serveru je Norsko zároveň připravené přenechat vyřešení případů, kdy budou mít úřady podezření na zanedbávání či zneužívání dítěte, soudům v zemi, ze které rodina pochází.

Do povědomí českých občanů se Barnevernet dostal s případem Evy Michalákové, které před pěti lety sociální služba odebrala dva syny kvůli podezření ze zanedbání péče a zneužívání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková taková podezření odmítá.

Témata:  Barnevernet Eva Michaláková Jitka Chalánková

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Volby, ilustrační fotografie.

ANO může dosáhnout na vlastní sněmovní většinu, ukazuje průzkum

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.