reklama

"Ministerstvo práce navrhuje 16.600 korun. Je to jiný návrh, než tady byl na stole před volbami. Příští vláda bude 5. listopadu v 09:00, kde předpokládám, že tenhle problém už dořešíme a odhlasujeme... Kolik to bude, nevím. Rozhodnou ministři," řekl Babiš.

Minimální mzda činí letos 15.200 korun. Končící ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala, aby se nejnižší výdělek zvedl na 18.000 korun. Odboráři to podporovali. Podle dřívějšího vyjádření odcházející ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je takové přidání "mimo diskusi" a nebylo by reálné. Babiš koncem září řekl, že by za přijatelný kompromis považoval zvýšení o 1300 korun. Uváděl, že by rozhodnout měla vláda až po volbách. Tripartita se na výsledné sumě neshodla.

Zaměstnavatelé po minulých tripartitních jednáních uváděli, že by nejnižší výdělek měl růst nejvýš o 500 či o 550 korun. "Navýšení minimální mzdy by mělo jít jen na úroveň inflace. Je to i ve vazbě s energiemi a vstupy (pro výrobu), které se firmám dramaticky zvedají. Příští vládě to nezávidím, ziskovost budou mít firmy za letošek nízkou, výběr daní poklesne," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Odbory by naopak byly pro výraznější navýšení. Původní návrh s přidáním o 2800 korun podporovaly. Poukazovaly na vyšší minimální mzdu na Slovensku a v Polsku než v Česku a kritizovaly to, že český nejnižší výdělek padá pod hranicí příjmové chudoby.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle nového návrhu by to bylo od 16.600 do 33.200 korun. Nyní je to od 15.200 do 30.400 korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové ale varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

reklama