reklama

Pokračovala účast v zahraničních misích, kde bylo nejvýznamnější událostí převzetí velení výcvikové mise v Mali a ukončení střežení spojenecké základy v Afghánistánu. Ministerstvo uzavřelo několik důležitých modernizačních tendrů a pokračoval nábor.

V politické rovině se řešil hlavně rozpočet na letošní rok nebo nové zákony. Pandemie výrazně ovlivní armádní plány i na letošek.

Armáda byla do boje s koronavirem zapojena od počátku jeho šíření v Česku. Vojáci se podíleli na dopravě ochranných pomůcek z Číny a rozvozu do skladů, na hlídání zavřených státních hranic i testování. Postupně začali pomáhat v sociálních a zdravotních zařízeních, jež se kvůli nákaze potýkala s nedostatkem personálu. Vysláni byli do víc než 120 zařízení.

Armádní specialisté se výrazně zasloužili také o vznik takzvané chytré karantény. Na podzim armáda postavila v Letňanech záložní polní nemocnici a stovky vojáků se podílely na zorganizování krajských a senátních voleb. Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové bylo během první a druhé vlny pandemie do počátku tohoto týdne nasazeno v celkovém součtu 14.879 vojáků. Do boje s pandemií bude armáda nasazena i letos.

Pandemie ovlivnila rozpočet. Ministerstvo loni souhlasilo kvůli koronavirové krizi s navrácením 2,9 miliard korun do státní kasy. Na letošní rok vláda navrhla obranný rozpočet s výdaji 85,4 miliardy korun, což je oproti rozpočtu na loňský rok téměř desetimiliardový nárůst. Komunisté ale podmínili podporu celému státnímu rozpočtu tím, že deset "armádních" miliard bude převedeno do rozpočtové rezervy. Koalice nakonec nátlaku ustoupila, vláda ale slíbila peníze obraně vrátit. Stát by se tak mělo již v pondělí.

Peníze mají jít především na modernizaci výzbroje a techniky. Ministerstvo chce letos podepsat smlouvy na tři strategické projekty asi za 68 miliard, a to na 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři baterie protiletadlového kompletu SHORAD z Izraele a 52 děl z Francie. Dodavatel BVP měl být znám již loni, zakázka ale byla právě kvůli pandemii posunuta do poloviny letošního roku.

Loni ministerstvo podle svého mluvčího Jana Pejška uzavřelo smlouvy za více než 12 miliard Kč. Nejvýznamnější jsou nákupy 39.000 ručních zbraní od České zbrojovky, 47.000 balistických vest od firmy STV, 1200 terénních vozidel Toyota Hilux či dvou pasivních sledovacích systémů od firmy Retia.

Poslední zakázka stála místo náměstka pro vyzbrojování Filipa Říhu. Rozhodl se rezignovat po kritice ohledně ceny tendru. Obrana původně avizovala nižší cenu, než za jakou nakonec techniku pořídila. Rozdíl zdůvodnila tím, že odhadované náklady vycházely z několik let starého průzkumu trhu. Zakázkou se zabývala Vojenská policie i vnitřní kontrola úřadu, pochybení nezjistily.

I loni pokračovalo zapojení české armády do misí v Afghánistánu, Iráku, Mali nebo Pobaltí. Na Golanech v listopadu armáda přišla o vojákyni Michaelu Tichou, která zahynula s dalšími spojeneckými vojáky při pádu vrtulníku. Do misí budou čeští vojáci vyjíždět i letos, Parlament povolil vyslání až 851 vojáků. Dalších až šest desítek příslušníků speciálních sil se v Mali a příhraničí zapojí do boje s islámskými radikály.

Loni pokračoval také nábor. Podle Dvořákové bylo přijato 2012 nových vojáků, stanovený cíl byl 1900. Na příští rok se kvůli krizi spojené s pandemií počítá se snížením náboru.

Armáda počátkem října přeměnila 43. výsadkový prapor na pluk a velení pozemních sil se přestěhovalo z Prahy do Olomouce. Od počátku ledna začalo oficiálně fungovat satelitní centrum NATO SATCEN ČR, mimo jiné vyhodnocuje i pro spojence snímky z družic. Po delších snahách se podařilo otevřít pobočku střední vojenské školy v Sokolově.

reklama