Česko nečelí migrační vlně. Vnitro zveřejnilo novou zprávu

Stejně jako v několika minulých letech nejpočetnější skupinu odhalených přistěhovalců tvořili Ukrajinci, a to více než čtvrtinu.

Ukrajinci jsou od roku 2008 obvykle nejpočetnější skupinou odhalených osob, jedinou výjimkou byl rok 2015, kdy při velké migrační vlně šlo o Syřany. Loni bylo odhaleno celkem 1504 Ukrajinců, dále 831 Moldavců, 356 Vietnamců, 323 Gruzínců a 271 Rusů. U posledních dvou národností se pořadí oproti předloňsku prohodilo. Zmíněných pět státních příslušností tvoří zhruba tři pětiny celkového počtu zadržených cizinců.

"Dominovaly případy nelegálního pobytu na území po překročení doby povoleného pobytu často spojené s výkonem zaměstnání bez příslušného oprávnění. I přes zaznamenaný nárůst nelegální migrace lze konstatovat, že přes ČR neprocházejí početně významné trasy tranzitní nelegální migrace a celková míra nelegální migrace je na mnohem nižší úrovni než v době migrační krize před čtyřmi lety," uvedlo vnitro.

Nejvíce cizinců pobývalo tradičně v Praze a v Jihomoravském, Ústeckém a Plzeňském kraji. V hlavním městě byla zadržena zhruba polovina z celkového počtu odhalených Ukrajinců, následuje Pardubický a Jihomoravský kraj. "Většina občanů Ukrajiny vstupuje do schengenského prostoru, resp. do ČR legálně a překračují povolenou dobu/platnost víza/pobytu," uvedlo vnitro. V Praze byli nejčastěji odhaleni též Moldavci či Vietnamci.

Cizinci, kteří v Česku pobývali nelegálně, byli ze 104 zemí. Z Evropské unie pocházela 3,5 procenta zadržených cizinců. Nejčastěji to byli Slováci, Rumuni a Bulhaři. Téměř ve všech případech šlo o osoby, které byly vyhoštěny a neodjely, nebo se vrátily do ČR.

Meziročně se loni výrazně zvýšil počet lidí odhalených při tranzitní nelegální migraci, a to o téměř 40 procent (75 osob) na 266. Cizinci do ČR přicházeli zejména přes slovenskou a rakouskou hranici a směřovali do Německa. Nejvíce jich bylo z Afghánistánu, Iráku, Sýrie a Íránu.

Loni znovu vzrostl počet cizinců pobývajících v České republice, za posledních pět let se zvýšil o zhruba 150.000. Přechodný nebo trvalý pobyt v ČR mělo 595.881 cizinců, což je 5,6 procenta celkové populace. Meziroční nárůst byl ale nižší než předloni - z 7,6 procenta roku 2018 na loňských 5,1 procenta. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o migraci a integraci, kterou má ČTK k dispozici. Poměr mezi trvale a přechodně pobývajícími cizinci je zhruba půl na půl.

Struktura cizinců je podle dokumentu téměř neměnná - nejvíc jich pocházelo z Ukrajiny (24,4 procenta), Slovenska (20,4 procenta) a Vietnamu (10,4 procenta), tito lidé tvořili ke konci loňského roku 55,2 procenta cizinců v ČR. Následují Rusové (6,4 procenta) a Poláci (3,7 procenta). U některých státních příslušností jsou nárůsty počtu v posledních letech spojené zejména s pracovní migrací - podle zprávy se to týká zejména Ukrajinců, Rumunů a Bulharů, méně pak Filipínců, Gruzínců či Srbů.

Ze zemí mimo Evropskou unii v ČR pobývalo 58,7 procenta cizinců, tedy 349.560. "Nutno však dodat, že ne všichni cizinci ze zemí EU jsou evidováni v oficiálních statistikách," uvedlo vnitro. Občanů Evropské unie v ČR pobývalo 246.321, meziroční nárůst činil 5,9 procenta podobně jako předloni. Zatímco u cizinců z třetích zemí převládal trvalý pobyt, občané EU měli v Česku častěji přechodný pobyt.

Mezi cizinci s povoleným pobytem znovu loni převažovali muži - bylo jich 341.719, tedy 57,3 procenta, meziročně o 0,5 procentního bodů více. Zatímco u občanů s trvalým pobytem je poměr mezi muži a ženami téměř vyrovnaný, u přechodných pobytů činil u mužů 62 procent. "Odlišnosti v zastoupení cizinců dle pohlaví v rámci jednotlivých kategorií pobytu lze spojovat s charakterem přechodného pobytu, který je spíše dočasný a zejména ekonomicky motivovaný," poznamenalo vnitro.

Ke konci loňského roku mezi cizinci v ČR dominovali lidé v ekonomicky aktivním věku. Lidé mezi 19 a 65 lety představovali 82,1 procenta z celkového počtu cizinců. Poměr lidí mladších 18 let činil 12,2 procenta.

Nejvíc cizinců mělo registrovaný pobyt v Praze (36,5 procenta) a ve Středočeském kraji (13,5 procenta), nejméně ve Zlínském kraji (1,8 procenta) a na Vysočině (1,9 procenta). V Praze se soustřeďují zejména Rusové a Britové, například Vietnamci jsou kromě Prahy nejčastěji v Ústeckém a Karlovarském kraji, Němci v Ústeckém kraji, Poláci v Moravskoslezském kraji, Bulhaři a Rumuni kromě Prahy ve Středočeském a Plzeňském kraji, Mongolové v Libereckém kraji.

Témata:  cizinci,  migrace,  Česká republika,  Ministerstvo vnitra České republiky,  Policie ČR