Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSSD chce uzavřít méně důležité průmyslové podniky

Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Předsednictvo ČSSD pověřilo svoje ministry, aby ve vládě navrhli uzavření průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. Uzavřeny by měly být nejméně do zavedení povinných testů pro zaměstnance s plnou kompenzací výdělků a nákladů.

Na sociálních sítích to dnes oznámil předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Jeho bližší vyjádření ČTK zjišťuje. Vláda má opět jednat v pondělí.

Také sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová v pátek večer na twitteru uvedla, že než začne povinné testování ve firmách, vláda by měla průmysl omezit. "Ve vládě je nás už šest s tímto názorem. Potřebujeme další dva hlasy," napsala.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v pátek po jednání vlády oznámil, že průmyslové podniky zůstanou od pondělí bez nových omezení. Vláda přitom přijala nové a rozsáhlejší restrikce kvůli vývoji epidemie nemoci covid-19, například omezila pohyb občanů. Havlíček však uvedl, že ve firmách se spustí dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné. Podle něj se na průmysl nevztahuje málo opatření.

Stát chce podle Havlíčkova vyjádření z průmyslu vytvořit desetitisíce testovacích míst. Až bude jasné, že je logistika pod kontrolou, je tedy dostatek dodavatelů testů a je zabezpečeno řádově 20 až 25 milionů testů, bude zahájen povinný režim. Stane se tak podle Havlíčka v řádu jednotek dnů nebo málo týdnů, třeba za 14 dnů.

Hanák: Situace je vážná, ale průmysl jen tak zastavit nejde

Svaz průmysl a dopravy ČR si uvědomuje, že koronavirová situace v Česku je vážná. Průmysl ale jen tak zastavit nejde, firmy by přišly o zakázky a musely by propouštět. ČTK to dnes řekl prezident svazu Jaroslav Hanák. Průmyslové firmy podle něj dělají maximum pro to, aby své zaměstnance ochránily. Zavedly principy chytré karantény, trasují, testují, uvedl.

"V podnicích se hygienická opatření mnohdy dodržují přísněji než všude jinde. Já sám mám ve své firmě z 250 zaměstnanců záchyt jen tří nemocných a trasováním jsme zjistili, že se všichni nakazili mimo podnik. Souhlasíme, že je potřeba nyní zavést opravdu přísná opatření, ale průmysl takto zastavit nejde. Někdo musí zajistit lidem elektřinu a teplo. Všichni si musíme mít kde nakoupit a rohlíky se taky neupečou samy," řekl Hanák.

Lidé si podle něj musí uvědomit, byť to někdy nechtějí slyšet, že Česko je závislé na exportu. "Když zavřeme podniky, přerušíme dodavatelsko-odběratelské řetězce. Pokud nezavřou i okolní státy, konkurence nás rychle nahradí," uvedl.

"Nejde jen o to, že by firmy musely platit obrovské pokuty, ale když ztratíme zakázky, odnesou to zase jen lidé. Pokud pro ně firmy nebudou mít práci, budou je muset propustit," podotkl Hanák. Jediným řešením, které podle něj může pandemii ukončit, je co nejrychlejší očkování. "K tomu ale musí stát zajistit dostatek vakcín," dodal.

Hospodářská komora podle mluvčího Miroslava Dira zaznamenala názor zástupců některých oborů, které jsou uzavřené od loňského jara nebo října, zda by nebylo východiskem k jejich rychlejšímu otevření, kdyby vláda uzavřela i průmyslové podniky. "Uzavření průmyslových podniků by ale nepomohlo rychleji otevřít ani restaurace, ani obchody a služby. Tomu pomůže jen přitvrzení disciplíny, vakcinace a testování," řekl.

Diro uvedl, že totální uzávěra podle podnikatelských organizací zázračným receptem na covid-19 není, o čemž se přesvědčily země, které jej zavedly. "Ani tím nejtvrdším lockdownem se mobilita obyvatelstva nezastaví zcela bezvýhradně. Už jenom proto, že zaměstnanci vybraných odvětví nejen v kritické infrastruktuře budou muset do zaměstnání, přičemž se do práce musí i dopravit," sdělil mluvčí.

Lidé by podle něj měli mít možnost i během uzávěry nakoupit si potraviny a základní potřeby, musí být prováděny nezbytné opravy. Velké potíže by měly i nepřetržité provozy, které jsou náročné na odstavení, a ještě náročnější na uvedení do provozu, uvedl Diro.

"Odborníci na zdravotnictví v podnikatelských svazích nevylučují, že až by lockdown skončil, mohlo by krátkodobě dojít ke snížení počtu nemocných. Zanedlouho by se ale zvýšila mobilita obyvatelstva, aby si lidé vyřídili vše, co během uzávěry nemohli. Epidemie by tak mohla udeřit ještě větší silou než před uzávěrou," dodal.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic vláda zpřísnila omezení pohybu od pondělí na tři týdny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po pátečním jednání vlády uvedl, že průmyslové firmy zůstanou bez nových restrikcí, spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předtím během dne uvedla, že než povinné testování ve firmách začne, vláda by měla průmysl omezit. "Ve vládě je nás už šest s tímto názorem. Potřebujeme další dva hlasy," poznamenala.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dnes ČTK řekl, že vláda dala přednost ekonomickým zájmům před ochranou občanů a nehledá možnosti, jak vážnou situaci s koronavirovou nákazou ve fabrikách řešit. Ve vládě mají být lidé, kteří mají odvahu a odpovědnost vůči svým lidem, dodal.

Svaz průmyslu: Řada společností testuje zaměstnance už nyní

Řada společností testuje zaměstnance na koronavirus už nyní, jejich počet dál naroste od začátku března, kdy budou moci provádět testy bez zdravotníků. ČTK to dnes řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Plošné testování ve firmách začne v pondělí. Proplácet se budou čtyři testy na pracovníka za měsíc. Po první dobrovolné fázi bude později systém povinný.

"Firmy můžou své zaměstnance testovat už teď a mnohé to také dělají. Samotestování ale můžou provádět až od 1. března. Od tohoto data si budou moci nakoupit testy momentálně již od 13 schválených výrobců a zároveň jim na ně bude přispívat stát. Očekáváme tedy, že se v příštích dnech do testování zapojí ještě více firem," uvedl Rafaj.

Svaz podle něj připravuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví přesná doporučení pro firmy, jak by měly při testování zaměstnanců postupovat. "Řešíme například i to, jak by firmy měly nakládat s již použitými testy. Ty jsou de facto zdravotnický odpad, firmy by s nimi tak měly zacházet dle příslušné legislativy, a to je potřeba vyřešit," dodal Rafaj.

Na spuštění plošného testování nečekala například energetická společnost ČEZ. "Nečekali jsme, až to bude povinné. Testujeme více než 1000 zaměstnanců týdně antigenními a PCR testy v jaderných elektrárnách a dalších provozech důležitých pro chod kritické infrastruktury. Na preventivní testy chodí vedle zaměstnanců ČEZ v jaderných elektrárnách i pracovníci dodavatelů," řekl dnes ČTK mluvčí firmy Roman Gazdík.

Ve svých provozech testuje také petrochemický holding Orlen Unipetrol. "V našich výrobních a výzkumných areálech i administrativních budovách měříme teplotu při vstupu, platí povinnost nošení ochranných prostředků a udržování rozestupů, jsou omezeny návštěvy obchodních partnerů. Vyžaduje-li to situace, zaměstnanci podstupují testy vysoce senzitivní metodou PCR, které jsou plně hrazeny naši skupinou. V návaznosti na aktuální rozhodnutí vlády pak analyzujeme rovněž možnosti antigenního testování," uvedl mluvčí společnosti Michal Procházka.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic vláda od pondělí na tři týdny zpřísní pravidla v zemi. Zaměstnavatelé budou mít povinnost své zaměstnance, kteří přicházejí do styku s jinými lidmi, vybavit ochrannými prostředky na každou směnu. Zaměstnanci si budou moci ochranný prostředek sundat jen když budou sami. "Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci jsme již v průběhu tohoto týdne začali v našich výrobních závodech distribuovat respirátory třídy FFP2," potvrdil Procházka.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 Jan Hamáček Sociální demokracie (SOCDEM)

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.