Fischer při dnešním představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.

K prezidentské kandidatuře je nutné získat podpisy 50.000 občanů, 20 poslanců či deseti senátorů. Fischer dosáhl potřebný počet v obou komorách Parlamentu, dohromady má nyní 51 podpisů. Jsou mezi nimi předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či šéfové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS), Jan Jakob (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL).

Za své priority označil Fischer úctu k tradicím státu a lidským právům. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. "Ve svém profesionálním i soukromém životě bojuji proti totalitě a jakémukoliv omezování lidských práv. Hodlám v tom aktivně pokračovat i jak prezident. Nikdy nedopustím ohrožení naší suverenity ekonomickou či politickou závislostí na jiném státě," řekl.

Kabinet podle něj musí vypracovat dlouhodobé plány rozvoje státu ve všech oblastech s výhledem na 20 či 30 let. "Jedině to nám bez větších výkyvů umožní reagovat na krizové situace," uvedl. Za nutné považuje i snížení zadlužení státu, aby se co nejdřív obrátil "znepokojivý trend vývoje veřejných financí".

Fischer kvůli některým svým dřívějším výrokům čelil na dnešním představení kandidatury hlavně otázkám na svůj postoj k sexuálním menšinám. Uvedl, že by jako prezident podepsal zákon na zrovnoprávnění svazků stejnopohlavních párů s manželstvím. "Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal," řekl.

Odsoudil vraždu dvou mužů před podnikem navštěvovaným lidmi z komunity LGBT+ v Bratislavě z minulého týdne. "Jakékoliv užití verbálního či fyzického násilí považuji za nepřijatelné," uvedl. Je pro to, aby se práva a povinnosti stejnopohlavních párů vyrovnávala s těmi, která mají manželé. "Je to na Parlamentu," doplnil.

Na přelomu tisíciletí Fischer působil v prezidentské kanceláři, nejprve jako poradce Václava Havla, později vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí. Po odchodu z ministerstva působil jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. Na podzim 2018 byl zvolen senátorem.

Fischer je mezi trojicí kandidátů, které zařadila mezi své favority vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vládní strany vlastního kandidáta nenominují a před prvním kolem ani nevysloví podporu jedinému kandidátovi. Mezi trojici nejpřijatelnějších kandidátů vedle Fischera patří bývalá rektorka Danuše Nerudová a generál Petr Pavel.

Fischer se účastnil už minulé prezidentské volby. Skončil v ní se ziskem deseti procent hlasů na třetím místě, do druhého kola voleb tak nepostoupil. Za favority lednové volby jsou podle průzkumů veřejného mínění považován Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Mezi hlavními kandidáty jsou také Nerudová nebo senátor Marek Hilšer. Fischer měl podle aktuálního modelu agentury Median podporu asi osmi procent voličů a podle dnes zveřejněného volebního modelu agentury Ipsos 7,4 procenta hlasů.