reklama

Na příspěvek by mohli nově dosáhnout také lidé v podnájmu. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Při stanovení normativů chce vycházet z doporučení expertů. Jak vysoké by normativní náklady a pak i dávky mohly být, bude záležet na dohodě ministrů a možnostech rozpočtu.

O zmírnění dopadů růstu cen energií jedná skupina ministrů financí, práce, průmyslu a životního prostředí. Po úterním jednání Jurečka uvedl, že se "masivní podpora" musí spustit v lednu, rozšíří se parametry příspěvku na bydlení a dávek mimořádné okamžité pomoci (MOP). Vláda chce návrhy řešení projednat a představit 29. prosince.

"Očekávám, že vstoupíme ještě do legislativní úpravy z hlediska jednak zvýšení současných možných normativů v nařízení vlády, ale potom i z hlediska úpravy zákonných mantinelů. Budu chtít udělat úpravu parametrů pro příspěvek na bydlení nejenom z hlediska výše, ale i z hlediska rozšíření množiny možných příjemců, například právě na skupinu lidí v podnájemním bydlení," řekl ČTK Jurečka.

Normativní náklady pro výpočet dávek na bydlení stanovuje na každý rok vláda podle vývoje cen za dané období. Částky na příští rok schválil ještě Babišův kabinet. Proti letošku je zvedl o 2,2 až 2,8 procenta podle bytu, velikosti bydliště a počtu osob v rodině. Ke zmírnění dopadů zdražování energií pak navrhl ještě v novele zákona další navýšení normativů zhruba o 800 až 2150 korun podle velikosti domácnosti. Upravenou novelu se změnami pravidel by Sněmovna mohla podle Jurečky projednávat ve zkráceném řízení či ve stavu legislativní nouze. Ministr uvedl, že při úpravě normativů chce vycházet ze zjištění a doporučení expertů.

Na příspěvek na bydlení mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka by měla odpovídat rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Podle analýzy institutu IDEA a agentury PAQ Research měla v říjnu víc než polovina domácností s nárokem na příspěvek vyšší výdaje než normativ, jejich dávka tak byla nižší a pomohla jen částečně. Výzkumníci proto doporučují normativní náklady pro výpočet podpory zvednout pro malé domácnosti minimálně o 800 korun a pro větší o 850 korun. V prostřední variantě by je navýšili pro malé domácnosti o 1300 a pro větší o 1400 korun. Podle maximálního návrhu by normativy pro jednočlennou domácnost měly vzrůst o 2500 korun, pro dvoučlennou o 2000 korun a pro početnější o 1400 korun. Podle expertů by na příspěvky na bydlení měli mít nárok i lidé v podnájmu či s hypotékou.

Jak by se mohly normativy a s nimi i dávky upravit, nechtěl Jurečka zatím upřesnit. Výsledek bude záležet na dohodě ministrů a na možnostech rozpočtu. Podle šéfa resortu práce zacílená pomoc vyjde stát ale výrazně levněji než plošná opatření jako odpuštění DPH a kompenzace všem domácnostem. "Když jdeme cestou poměrně adresného řešení (příspěvku na bydlení), tak státu ušetříme minimálně přes 20 miliard. Toto řešení bude stát jednotky miliard," uvedl Jurečka.