Náměstek ministra financí Roman Binder (ODS) novinářům řekl, že monitoring potrvá do konce dubna.

Pokles cen pohonných hmot z posledních dní se v Česku zastavil. Průměrná cena benzinu v pondělí poprvé po deseti dnech stoupla, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny za litr. Po předchozích sedmi dnech poklesů zdražila v úvodu týdne i nafta. Její průměrná cena stoupla proti neděli o devět haléřů na 46,08 Kč. Například letos 10. března litr benzinu Natural 95 stál v průměru 47,26 Kč a litr dieselu 13. března podle společnosti CCS stál 49,57 Kč. Ceny ropy zahájily týden výrazným růstem. Ropa Brent nyní stojí kolem 116 dolarů za barel, před týdnem se pohybovala pod 100 dolary. V maximech přesahovala cena barelu ropy Brent během ruské invaze na Ukrajinu i hranici 130 dolarů za barel.

Do kontroly marží se zapojilo téměř 600 provozovatelů a 2400 veřejných čerpacích stanic. MF tak aktuálně disponuje kompletními cenovými informace od více než 90 procent trhu za období od 15. února do 20. března 2022. Provozovatelé čerpacích stanic, kteří dosud údaje nezaslali, budou znovu individuálně vyzváni ke splnění této povinnosti. "Zásadní je, že od hlavních provozovatelů čerpacích stanic data máme," uvedl Binder.

"Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V takové situaci podle něj ničemu nepomohou "laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách," dodal ministr.

Povinnost denně hlásit průměrné prodejní ceny zadalo čerpacím stanicím ministerstvo financí minulý týden. Zjišťování výše marží čerpacích stanic je jedním z nástrojů vlády kvůli rekordním cenám pohonných hmot. Vláda v reakci na růst cen před týdnem rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun.

Provedená analýza podle MF prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží. Vyšší kolísání prodejních cen lze s ohledem na mechanismus cenotvorby podle ministerstva proto považovat do jisté míry za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat.

MF aktuálně nepředpokládá, že by se průměrné marže v měsíci březnu nakonec výrazněji odchýlily od února, nicméně v monitoringu cen bude nadále pokračovat a vyhodnotí data za celý březen. Prozatím podobně jako většina zemí EU nepřistoupí ministerstvo k cenové regulaci formou zafixování maximální výše marží.

"Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. Prodejní ceny pumpařů také podle ministerstva nebyly „zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze“. To vše může být pravda, a přitom to nevylučuje možnost, že motoristé platili za pohonné hmoty nadstandardní marže poměrně plošně. Ministerstvo totiž nezkoumalo marže rafinérií. Na ně se čerpací stanice často odvolávaly při vysvětlování své cenotvorby," uvedl v komentáři, který má server Globe24.cz k dispozici, ekonom Lukáš Kovanda.

"Také hodnocení ministerstva, že ceny nebyly „zcela ustřelené“, otevírá prostor interpretaci, že ustřelené, alespoň přechodně, přece jenom byly. A tím přesně argumentovali krtici vysokých cen pohonných hmot. Ti uváděli, že za vysoké ceny pohonných hmot mohou nejen čerpací stanice, ale také navýšené marže rafinérií či distributorů pohonných hmot. Takže tuto obavu analýza ministerstva financí zcela nerozptyluje. Ministerstvo zřejmě jedná i politicky. Kdyby připustilo závažnější pochybení, muselo by přistoupit k razantnějším nápravným opatřením, do nichž se mu zatím nechce. Již déle totiž argumentuje, že celá situace je zejména výsledkem přechodné paniky – a že se tedy „vyřeší sama“. Pokud by nešlo jen o paniku, ale o trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, ministerstvo by obtížněji odráželo volání – třeba dopravců –, aby už nyní provádělo opatření typu zrušení spotřební daně z pohonných hmot," dodal.