Podle odborníků odezněla tehdejší epidemie spalniček, vliv na nízký výskyt zřejmě měla i protiepidemická opatření související s covidem-19. Až opatření pominou, spalničky se vrátí, napsal ČTK předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

V roce 2018 a v první polovině roku 2019 v Evropě i Česku vyvrcholila epidemie spalniček. ČR tehdy přišla o status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Podle SZÚ poté epidemie slábla, a tak jsou loňské nízké počty přirozeným důsledkem snížené cirkulace viru v populaci. Epidemie podle SZÚ obvykle trvají dva až tři roky. "S ohledem na mechanismus přenosu nákazy ovšem nelze vyloučit ani vliv protiepidemických opatření nastavených v souvislosti s onemocněním covid-19," napsala ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Epidemiolog Chlíbek za poklesem vidí jednoznačně protiepidemická opatření. "Spalničky se přenášejí podobně jako covid, proto opatření minimalizovala možný přenos. Jakmile opatření pominou, spalničky se jistě vrátí," uvedl na dotaz ČTK Chlíbek.

Před dvěma lety růst počtu spalniček v Česku odborníci zdůvodňovali klesající proočkovaností populace, vyvanutím imunity z vakcíny v dospělosti a nákazami v zahraničí. Tehdejší šéf vakcinologické společnosti a pozdější ministr zdravotnictví Roman Prymula tehdy uváděl, že proočkovanost byla pod 90 procenty, v Praze ještě nižší. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu před dvěma lety nařídilo povinné očkování zdravotníků vybraných oddělení svých nemocnic. Odborníci uvádějí, že onemocnění se v populaci nešíří, pokud je očkovaných 95 procent populace.

Jak se od té doby proočkovanost vyvíjela, nelze podle SZÚ říci, poslední dostupná data jsou ke konci roku 2018. V roce 2018 se změnilo očkování proti spalničkám, které je součástí vakcíny proti zarděnkám a příušnicím. Druhá dávka se posunula u dětí až do předškolního věku, předtím se dávala půl roku po první dávce, kterou děti dostávají po prvních narozeninách. Očkování je povinné, ale část rodičů jej u svých dětí odmítá či odsouvá.

Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Nemocný musí povinně na izolaci na infekčním oddělení nemocnice. Vyšetřeni musejí být všichni, kdo se s ním setkali a mohli se nakazit. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.