Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranti se valí do Česka. Počet cizinců s trvalým pobytem vzrostl

Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

V loňském roce pobývalo v Česku 595.881 cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem, meziročně o 28.950 více. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Slováky a Vietnamce.

Vyplývá to ze zprávy o migraci za poslední čtvrtletí roku 2019, kterou na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Z evidovaných cizinců má přechodný pobyt téměř polovina, zbytek má pobyt trvalý. Polovina cizinců, kteří mají povolení k přechodnému pobytu, o něj žádala kvůli zaměstnání. Následovalo sloučení rodiny, studium a podnikání.

Čtvrtina (145.518) cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem pocházela z Ukrajiny, pětina (121.278) pak ze Slovenska. Z Vietnamu pocházelo deset procent legálně pobývajících cizinců (61.952), následovali občané Ruska (38.207), Polska (21.767), Německa (21.487), Bulharska (17.183), Rumunska (16.824), Mongolska (9851) a Velké Británie (8332). V celkovém počtu nejsou zahrnuti cizinci, kteří v Česku legálně pobývají na základě schengenského víza nebo bezvízově a také neregistrovaní občané Evropské unie.

V loňském roce vnitro evidovalo 1922 žádostí o mezinárodní ochranu, meziročně jde o zhruba třináctiprocentní nárůst. Ten je podle ministerstva způsobený tím, že na letišti Václava Havla v Praze docházelo už od počátku roku ke zvýšenému počtu účelově podaných žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Arménie. Kvůli tomu byla pro Arménce zavedena povinnost vlastnit letištní průjezdní vízum. Nejvíce o mezinárodní ochranu žádali kromě Arménců Ukrajinci a Gruzínci. Česká republika loni udělila 61 azylů a 86 doplňkových ochran.

Cizinecká policie na konci ledna uvedla, že loni v Česku odhalila 5677 nelegálně pobývajících cizinců, o 685 více než v roce 2018. Nejpočetnější skupinu odhalených cizinců tvořili tradičně občané Ukrajiny, následovali Moldavani a Vietnamci. Při nelegálním pobytu loni policisté zajistili 5174 lidí, předloni to bylo 4653 lidí. Šlo o cizince, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby.

Zpráva o migraci se také věnuje nelegální migraci v Evropě. Do té loni nelegálně přicestovalo 188.327 lidí. Většina z nich, 74.348, přicestovalo do Řecka, nejčastěji pocházeli z Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Do Španělska loni nelegálně přicestovalo 32.492 lidí, do Itálie 11.487 lidí a na Maltu 3405 lidí. U posledních třech zmíněných zemí zaznamenal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podle vnitra pokles, u Řecka naopak nárůst.

O mezinárodní ochranu v EU loni požádalo 708.369 lidí. Číslo nezahrnuje pouze žádosti podané cizinci z hlavních migračních tras, ale všechny žádosti podané na území EU. Nejvíce cizinci žádali o ochranu v Německu, Francii a Španělsku, pocházeli ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely.

Témata:  cizinci Česká republika migrace Ministerstvo vnitra České republiky

Aktuálně se děje

11. dubna 2024 19:06

Orbán má nového nepřítele. Péter Magyar do ulic přivedl desítky tisíc lidí

Maďarský právník a bývalý diplomat administrativy premiéra Viktora Orbána, Péter Magyar, který v posledních týdnech vedl dva masové protesty proti Orbánově vládě, nyní zakládá politickou stranu nazvanou TISZA - Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu). Tuto informaci zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Zdroj: Kateřina Skálová

Další zprávy

přijímací zkoušky roku 2024

Co to mělo být? Zdrcení žáci jsou z přijímaček v rozpacích a na pokraji pláče

Jakoby české školství neodkázalo připravit bezproblémové zadání přijímacích zkoušek tak, aby se další rok po tom problémovém vydařil lépe. Ale je tomu tak a nebo je problém v přípravě? První kolo jednotných přijímacích zkoušek je minulostí a žáci se vyjadřují k průběhu zkoušek. Někteří z nich uvádějí, že otázky z matematiky byly obtížné a někteří se cítí unavení ze čtení dlouhých zadávacích textů.