Obchodníci s chudobou vydělávají na sociálně slabých, kteří dostávají od státu doplatky na bydlení. Majitelé stěhují do svých bytů chudé, požadují vysoké nájemné, které sociálně slabí platí z dávek od státu.

Tématem dnešního jednání byly sociálně vyloučené lokality. Takovou lokalitou může být jak celá čtvrť, tak třeba i jen jedna ulice či dům, kde se koncentrují sociální problémy. Takové místo většina obyvatel často vnímá jako problematické. Ve vyloučené lokalitě mnohdy žije skupina obyvatel s omezeným přístupem ke vzdělání či zaměstnání. Navíc bývají tito lidé často zatíženi exekucemi.

"Rozdíly (v nájmech) mezi tržními a obecními byty jsou propastné a je zjevné, že slouží k výdělku, kdy se navíc zneužívá situace lidí v ekonomické a sociální nouzi," řekl Beňák. Uvedl, že ministerstvo nyní mapuje zdroje dat, ze kterých bude čerpat.

Samosprávy trápí také záškoláctví a to, že některé děti odcházejí předčasně ze základních škol. Končí pak bez vzdělání na úřadech práce. Rodiny argumentují tím, že peníze, které děti na středních školách či učilištích získají na praxích, se započítávají do rodinného rozpočtu, a oni pak dostávají nižší dávky v hmotné nouzi. Podle Beňáka se od 1. ledna díky novele zákona o životním minimu tyto peníze do hospodaření rodin započítávat nebudou.

Ústecký kraj a jednotlivá města a obce opakovaně upozorňují vládu na nutnost řešení situace konkrétními zákony. V Ústí se dnes sešlo asi 35 zástupců samospráv. Ředitel odboru se setkal i se starosty z Karlovarského kraje a počítá také se schůzkou se zástupci vedení obcí z Moravskoslezského kraje. Náměstek ústeckého hejtmana pro sociální věci Jiří Kulhánek (ODS) řekl, že se další schůzka uskuteční v únoru. "Zhodnotíme si to, co se povedlo udělat a co třeba nejde z nějakých důvodů, ale dá se to posunout dál. Takhle kdybychom systémově pokračovali, tak si myslím, že se spousta věcí dokáže udělat," uvedl Kulhánek. Dodal, že po letech vidí v přístupu státu posun.