Ministr financí Stanjura chce konsolidační balíček představit do konce dubna

O konkrétních opatřeních zatím jednají strany vládní koalice, Stanjura v minulosti řekl, že má šest desítek návrhů. Celkově by balíček měl snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.

Úsporná opatření by měla platit od příštího roku a měla by směřovat na omezení strukturálního deficitu rozpočtu, tedy výsledku hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu. Loni podle ministerstva financí činil strukturální deficit 2,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP. Stanjura chce zlepšit strukturální saldo o jeden procentní bod.

Ministr již dříve uvedl, že při úsporných opatřeních chce vycházet z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Úpravy by se podle něj měly týkat příjmové i výdajové strany rozpočtu. V březnu Stanjura řekl, že pracuje se šesti desítkami návrhů, které ale ještě musí posoudit koalice, a že celkový objem úspor ve všech návrzích je vyšší než 70 miliard korun.

K podobě konkrétních úsporných opatření se ministerstvo nechce vyjadřovat, čeká se na výsledek koaliční dohody. CNN Prima News v úterý uvedla, že je koaliční shoda na omezení státní podpory pro stavební spoření. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes ale takovou dohodu popřel. Také Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) uvedla, že jednání o budoucnosti stavebního spoření nejsou ukončená. Podle ministerstva financí je tento bod "v pokročilé fázi koaličního vyjednávání".

V médiích se objevily i informace o možném zvýšení odvodů sociálního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné nebo o zvýšení spotřebních daní. Stanjura také řekl, že chce sloučit dvě snížené sazby daně z přidané hodnoty, takové opatření by ale podle něj mělo být rozpočtově neutrální.

Vláda se při snaze o snížení rozpočtového schodku musí potýkat i s důsledky vysoké inflace, která vede k růstu některých výdajů. Kromě mimořádných valorizací penzí je to například i zvýšení náhrad za nevydaný majetek při církevních restitucích, upozornil dnes deník Právo. List s odvoláním na údaje ministerstva financí uvedl, že inflační doložka smlouvy o restitucích zvýšila v loňském roce dosud nesplacený dluh státu vůči církvím zhruba o 1,5 miliardy na celkem 48,5 miliardy korun. Příští rok by se měl dluh navýšit o 1,8 miliardy Kč a v roce 2024 o 6,9 miliardy korun.

Témata:  Zbyněk Stanjura,  státní rozpočet,  Ministerstvo financí České republiky