Úřad podle něj uvažuje o tom, že by mohl nastavit minimum doktorandského stipendia na jedenapůlnásobek minimální mzdy. Školy by měly dostávat větší příspěvky za to, že budou lépe vybírat uchazeče a víc je podporovat k dokončení studia. Reforma by rovněž měla určit, že součástí studia není výuka na vysoké škole, ale příprava disertační práce.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je současný systém doktorského studia neefektivní a financování doktorandů je překonané a nemotivující. Doktorandi podle něj často vedle studia i pracují, aby se uživili, a zároveň se ani na vysoké škole nevěnují vědecké práci a přípravě disertace tolik, kolik by měli. V řádném termínu absolvuje studium podle Dolečka asi osm procent studentů, kolem 60 procent ho nedokončí. Ministerstvo proto už několik měsíců se zástupci vysokých škol debatuje o záměru systém upravit. Změna by měla vést ke zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách, řekl náměstek.

Současný koncept reformy podle něj počítá s tím, že by ministerstvo zákonem nově garantovalo minimální výši stipendia tak, aby studenti měli jistotu, že se jim pokryjí základní životní náklady. Výši stipendia by nadále mohla určit každá vysoká škola svým vnitřním předpisem, minimum by ale měla být minimální mzda. Ta nyní činí 15.200 korun. Doleček podotkl, že se uvažuje i o jedenapůlnásobku této částky. To by bylo téměř 23.000 korun. Pak už by se podle něj ale musel rozpočet na stipendia navýšit z dalších zdrojů.

Státní příspěvek na stipendium doktorandů stanovilo ministerstvo v roce 2018 na 11.250 korun měsíčně. V rozpočtu je nyní podle náměstka asi 1,7 miliardy korun. Pokud by stipendium bylo ve výši minimální mzdy, nemusel by se navyšovat, řekl. Stačilo by, aby školy přijímaly asi o třetinu studentů méně, čímž by se měla snížit i neúspěšnost, vysvětlil. Školy s větším počtem úspěšných absolventů by podle něj dostávaly víc peněz.

Reforma počítá také s novou definicí prezenčního doktorandského studia. Jeho objem by se měl stanovit jako 0,7 úvazku, což by mělo odpovídat 1200 hodinám za rok. Studium by mělo zahrnovat plnění studijních povinností a přípravu disertační práce, nikoli výukovou činnost na vysoké škole.

Klíčové je podle Plagy to, že cílem je pořád stejný počet absolventů doktorského studia. „Vůbec nejde o nějaké šetření prostředků či o to, že má být méně doktorandů. To hlavní je, aby to bylo pro ně zajímavé a přínosné pro společnost i školu jako takovou," řekl.

Návrh novely zákona by podle Dolečka měl být hotov v listopadu. Doufá, že se jím po nadcházejících volbách bude zabývat nová vláda.

Loni studovalo na veřejných vysokých školách zhruba 21.700 doktorandů, z toho 14.660 prezenčně. Představovali osm procent studentů veřejných vysokých škol.