reklama

Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, které se objevily v neděli v médiích, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

"Za MPSV jasně říkám, že v průběhu února, března udělám jednání s koaličními a opozičními partnery. Počítám, že potom v průběhu března zveřejním celou problematiku důchodového systému, včetně návrhu parametrů reformy důchodového systému tak, aby důchodový systém byl do budoucna udržitelný, aby zabezpečoval v budoucnu dostatečně důstojné důchody," řekl Jurečka.

Návrh podle ministra bude řešit úpravy toho, aby se důchodový systém nedostal do hlubokého deficitu. "Budeme to řešit několika nástroji, zdaleka ne jedním. Budeme pracovat s tím, abychom opravdu uměli odlišit lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných profesích, aby tito lidé mohli odcházet do důchodu dřív a neměli ho snížený. To bude vybalancováno vyšším odvodem na sociální pojištění ze strany zaměstnavatelů," řekl ministr. Uvedl, že už od ledna mohou do předčasného důchodu bez krácení částky chodit zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči.

"Budeme tam také pracovat s délkou pojištění, abychom vnímali lidi, kteří třeba začali pracovat už v 18, 17 letech. Nelze důchodovou reformu vytrhávat z kontextu a psát o jediném parametru," řekl ministr. Zprávy o zvýšení věku odchodu do důchodu v médiích podle něj vycházely především z doporučení ekonomů. "Minulý týden koaliční pětka (pozn. předsedové ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN) žádný materiál k důchodové reformě neprojednávala," řekl Jurečka. Například vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) dnes ČTK řekl, že Piráti mají k plánu připomínky, je podle nich nutné zlepšit finanční udržitelnost systému a minimalizovat negativní dopady na seniory i pracující.

"To, že chystáme důchodovou reformu, o tom jsme veřejnost informovali opakovaně. Důchodová reforma samozřejmě musí obsahovat i parametry toho, že zvažujeme prodloužení věku, kdy lidé chodí do důchodu. Znovu mohu zopakovat, že se nic nemění na tom, jak jsou teď penze nastaveny. Postupně se ten věk pro ty, kteří odcházejí v nejbližší době do důchodu navyšuje až do roku 2030, kdy se dosáhne té hranice 65 let a v tomto žádná změna nebude, ani bych ji nepřipustil," uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

U dnešních čtyřicátníků je ale už podle premiéra potřeba přemýšlet o zvýšení věku pro odchod do důchodu. "V tuto chvíli nemáme na ničem dohodu. Jsou k dispozici názory expertů, analýzy, které vznikly na MPSV a teď musí následovat politické dohody a politická jednání, do který určitě zapojíme nejen koalici, ale i opozici," uvedl Fiala. Za předběžné nyní považuje hovořit o věkové hranici pro odchod do důchodu. "Pokud se mě ptáte na ty návrhy, které kolují v médiích, tak já si dovedu představit zvýšení hranice odchodu do důchodu pro mladší ročníky, ale jenom za podmínek, že dokážeme stanovit způsob, jakým bude rozlišovat třeba náročné profese," řekl.

Podle Jurečky platí princip, aby se do budoucna udržela průměrná doba vyplácení starobního důchodu, která je dnes 21,5 roku. V parametrech podle něj budou místa, kdy bude možné věci revidovat a upravit, například na základě vývoje demografické situace. Nyní podle něj totiž nelze jasně říci, jaká bude průměrná délka dožití nebo délka dožití ve zdraví třeba v roce 2035 nebo 2045.

Česká televize v neděli s odkazem na materiál ministerstva práce dohodnutého na koaliční radě uvedla, že dnešní padesátníci by měli jít do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů.

Jurečka plánuje snížení valorizací u nadprůměrných důchodů

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje snížení valorizací u nadprůměrných důchodů. Omezit tak chce "rozevírání nůžek" mezi vyššími a nízkými penzemi. Hledat chce také způsob, jak by se dalo pomoci těm, kteří pobírají velmi nízkou částku. Jurečka to řekl dnes na tiskové konferenci v Novém Jičíně.

Starobní penzi od České správy sociálního zabezpečení dostávalo na konci loňského roku téměř 2,37 milionu lidí. Průměrná částka činila v prosinci 18.061 korun. Víc než 18.000 korun pobíralo na konci minulého roku zhruba 1,3 milionu seniorek a seniorů. Celkem 397.900 osob dostávalo méně než 15.000 korun, z nich asi 55.400 nemělo ani 10.000 korun. Do výše důchodu se promítají odpracované roky a výše odvodů z výdělků.

"Já rozhodně chci udělat to, aby se už dále nerozevíraly nůžky mezi starobními důchodci... Současný valorizační mechanismus nám opravdu vytváří to, že na lidi s nižším důchodem inflace dopadá výrazně tíživěji než na lidi, kteří mají nadprůměrné důchody. Do tohoto mechanismu budu chtít vstoupit. Budeme chtít snížit výši valorizace u lidí s nadprůměrnými důchody a zároveň hledat cestu jak pomoci těm, kteří mají důchody velmi nízké," řekl dnes Jurečka.

Podle expertů by se měla pravidla mimořádných valorizací upravit. Odborníci i někteří politici poukazovali na to, že si při mimořádném navyšování důchodů kvůli vysoké inflaci polepší méně právě lidé s nízkou penzí. Kritizovali vládu za to, že nastavení dosud nezměnila. Zmiňovali také velký dopad na rozpočet. Dvě mimořádné loňské valorizace zvedly výdaje na penze zhruba o 29 miliard korun. Tato suma pak každý rok roste.

Naposledy se penze navyšovaly v lednu. Přidal se k nim i bonus 500 korun za vychované dítě. S výchovným tak průměrná částka v prvním letošním měsíci podle ministerstva dosáhla 19.438 korun. Mimořádná valorizace se kvůli inflaci chystá v červnu. "Úpravy v oblasti valorizací budeme chtít udělat ještě v letošním roce. Zda-li se to dotkne ještě valorizace, která bude teď v červnu, upřesníme v příštích dnech," řekl ministr.

Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná a zásluhový procentní díl odráží odpracované roky, výši odvodů z výdělků a počet vychovaných dětí. Při mimořádné valorizaci se navyšuje jen zásluhový díl. Při pravidelném lednovém přidávání se důchod zvedá o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Jurečka už dřív řekl, že by se od ledna mohla valorizace zpomalit. Zmínil, že by se mohla započítávat třetina růstu reálné mzdy. Podle ČT by se mohlo také navyšovat jen o dvě třetiny inflace.

Omezení růstu vyšších penzí oslabí zásluhovost. Oslabování zásluhovosti v minulosti kritizoval Ústavní soud. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) před několika lety poukazovala na to, že v českém důchodovém systému je vysoká míra přerozdělování a penze jsou velmi nivelizované.