Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečekaný objev českých vědců. K čemu jsou dobré kupky hnoje na polích?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: MiZ, EuroZprávy.cz

Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) ukázal, že poblíž hnojišť je větší rozmanitost ptačích druhů. Hnůj jim poskytuje potravu i útočiště. Za AV o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Markéta Růžičková.

Podle šéfa výzkumného týmu Martina Šálka vědci porovnali druhovou bohatost a početnost ptáků na polních hnojištích a přilehlé zemědělské půdě v období rozmnožování, podzimu i zimy. Srovnávali také místa, kde byl hnůj trvale a dočasně.

"Zjistili jsme, že početnost a druhová bohatost všech ptáků, specialistů na zemědělskou krajinu, ale i ohrožených druhů zařazených do červeného seznamu, byla ve všech ročních obdobích na místech s přítomností polního hnojiště výrazně vyšší než na kontrolních stanovištích v sousední zemědělské krajině," uvedl vědec.

Pro některé ubývající druhy, například strnada, vrabce, koroptve, ale i vlaštovky či chocholouše, je hnojiště klíčovým zdrojem potravy. Ptákům nabízí larvy, nestrávená semena a zrní z podestýlky a krmiv pro hospodářská zvířata. Šálek zdůraznil, že kolem celoročních hnojišť je také vegetace bohatá na semena, což pomáhá především přezimujícím druhům.

"Hnojiště jsou pro ptáky důležitá i během hnízdění, kdy vyšší nabídka bezobratlých může vest k vyššímu počtu vyvedených mláďat. Během podzimu zase hnojiště mohou představovat klíčová stanoviště pro dočerpání energie před náročném tahu do svých jižních zimovišť," uvedl.

K úbytku druhů ptactva přispělo především intenzivní zemědělství prosazující rozlehlé lány osázené jednou plodinou bez polních cest, remízků a drobných vodních ploch. Právě ty podle ekologů významně pomáhají biodiverzitě. Podle AV za posledních 30 let klesla početnost a druhová rozmanitost ptáků v zemědělské krajině o více než třetinu.

I hnůj na poli má však svá negativa. Podle vědců sice slouží jako ptačí útočiště, zároveň ale může být i ekologický problém - například kvůli úniku močoviny do povrchových i spodních vod. Z hnojišť se také uvolňuje dusík a amoniak.

Témata:  vědci pactvo příroda Akademie věd České republiky

Související

Aktuálně se děje

9. března 2026 8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Důchodci

Zásadní změna v důchodech se nekoná. Vláda odložila jeden ze svých klíčových slibů

Vláda se rozhodla odložit jeden ze svých klíčových slibů týkajících se penzijního systému. Zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let, které mělo původně platit dříve, se nyní odsouvá až na rok 2028. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky bude toto opatření součástí až druhé vlny důchodových změn, ve které se mají řešit také dřívější odchody do penze pro lidi v náročných profesích.