Politici odsuzují tvrdý zásah proti demonstrantům v Bělorusku, policie prý použila české granáty

Běloruská policie v neděli večer v Minsku zasáhla proti demonstrantům, kteří protestovali proti výsledkům prezidentských voleb a označovali je za zfalšované. Policisté použili slzný plyn, zábleskové granáty, gumové projektily a vodní děla, podle svědků policejní automobil také najel do skupiny protestujících. Podle lidskoprávní organizace Vjasna při protestech zemřel člověk, policisté zadrželi nejméně 120 lidí.

"Ministerstvo zahraničních věcí ČR vyjadřuje znepokojení nad průběhem letošních prezidentských voleb v Bělorusku. Považujeme za nepřijatelné, že v souvislosti s předvolební agitací a výkonem shromažďovacího práva byl ještě před hlasováním zadržen vysoký počet osob. Stejně nepřijatelné jsou i zákroky represivních složek proti občanům, protestujícím proti průběhu a výsledkům voleb," uvedla diplomacie v tiskovém prohlášení.

Ministerstvo kritizovalo vyloučení hlavních opozičních kandidátů z voleb i průběh hlasování a sčítání hlasů. Podle běloruské opozice byly výsledky, podle nichž vyhrál s 80 procenty hlasů dosavadní prezident Alexandr Lukašenko, zmanipulované. "Považujeme za politováníhodné, že nebylo umožněno řádné působení volební pozorovatelské mise OBSE, jediné důvěryhodné mezinárodní organizace monitorující volby v tomto regionu," uvedla diplomacie.

"Navzdory nerovným podmínkám projevila běloruská společnost o tyto volby nebývalý zájem, o čemž svědčí jak masová návštěvnost předvolebních vystoupení kandidátky Svjatlany Cichanouské, tak skutečná účast v den voleb. Takto silné volání veřejnosti po skutečně svobodných volbách nelze ignorovat," uvedlo ministertsvo zahraničí.

Diplomacie upozornila, že Česko plně respektuje nezávislost a suverenitu Běloruska. Zároveň ale bude Praha podle ministerstva zahraničí "za každých okolností podporovat svobodu projevu a shromažďování a rovnou politickou soutěž".

"Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří," uvedl Babiš.

"Události kolem registrace prezidentských kandidátů, průběhu voleb i následných násilných střetů vytrvale sledujeme. Konkrétní zákroky vůči kandidátům a opozici si zaslouží zevrubné prošetření," napsal na twitteru ředitel zahraničního výboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček na dotaz ČTK uvedl, že Hrad se nebude vyjadřovat nad rámec Jindrákových slov.

Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) v souvislosti s policejním násilím v Minsku zpochybnil férovost prezidentských voleb. "Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79 procenty, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?" uvedl na twitteru.

Opravdu myslíte, že někdo, kdo vyhrál volby férově s 79%, potřebuje následně mlátit lidi na ulicích a vypínat internet?? @kducsl vyzve dnes naší vládu k činu. Je třeba konat! Tak jako konala vláda ČR??po Lukašenkových represích v roce 2010. #svoboda_není_samozřejmost pic.twitter.com/VVQ586uywd

Lidovci následně vyzvali vládu, aby připravila adresné sankce vůči osobám zodpovědným za volební manipulace a porušování lidských práv a nastavila vstřícnou politiku vůči těm, kdo z Běloruska prchají před politickými represemi. Kabinet by měl podle KDU-ČSL také vyšetřit původ zábleskových granátů českého původu, které běloruská policie podle svědků používá proti demonstrantům. Podle lidovců by Česko také mělo podpořit svolání mimořádného summitu EU kvůli dění v Bělorusku.

Policejní zásah odsoudila i opoziční ODS. "Odmítáme násilné potlačení protestů v Bělorusku. Lidé mají mít právo vyjadřovat svobodně svoje názory. Režim Alexandra Lukašenka se takto brutálně nesmí chovat k vlastním občanům," uvedl předseda strany Petr Fiala. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že pilířem demokracie není vojenská technika v ulicích, ale svobodné volby.

"Myslím na všechny běloruské občany, kteří touží po svobodě a demokracii, ale svou vůli nemohli projevit ve svobodných volbách, protože ty byly rozhodnuty těmi, kdo počítali hlasy. Žádný diktátorský strom ale neroste do nebe, jednou hlas svobody už nepůjde nijak umlčet," reagovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Běloruská policie při zásahu proti demonstrantům údajně použila české zábleskové granáty. Naznačují to informace, které se i se snímky objevily na internetu.

Na fotografiích je vidět, že se jedná o předmět, který je opatřený štítkem s českým nápisem Zásahová výbuška P1. Server Life.ru v této souvislosti poznamenal, že tyto prostředky používají hlavně ozbrojené síly a bezpečnostní složky při rozhánění davu a rovněž k zastrašení anebo v nezbytném případě ke zvládnutí pachatelů trestné činnosti.

Life.ru rovněž poznamenal, že tuto výbušku si lze obstarat i na některých speciálních webových stránkách. Cena je přitom "něco málo přes 2000 rublů" (přes 600 korun).

Ministr zahraničí Tomáš Petříček poznamenal, že má ověřeno, že žádná licence na vývoz nebyla vydána. Zdůraznil, že Česká republika dodržuje embargo Evropské unie. Na twitteru poznamenal, že může jít o materiál z doby před uvalením embarga, nebo svou roli mohli sehrát překupníci.

Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala Evropská unie v roce 2011 kvůli porušování lidských práv, od té doby jej každoročně prodlužuje. Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové sankce stanovují seznam vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi a vztahuje se na něj zákaz vývozu. Jsou mezi ním i "bomby a granáty, které nepodléhají kontrole podle společného vojenského seznamu".

Pokud by někdo přesto zboží i přes sankce do Běloruska dovezl, mohl by porušit zákon o provádění mezinárodních sankcí. Když by se současně jednalo o vojenský materiál uvedený na seznamu vojenského materiálu, mohl by být porušen i zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. "Záleží však na konkrétních okolnostech s tím, že nelze vyloučit, že by se výrobky mohly do dané oblasti dostat před zavedením sankcí, či mohly být dovezeny z jiných zemí se souhlasem těchto zemí," dodala Filipová.

Témata:  demonstrace v Bělorusku,  Ministerstvo zahraničních věcí České republiky,  Andrej Babiš,  Markéta Adamová,  Česká republika,  Bělorusko,  Tomáš Petříček