Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Demonstrace proti Lukašenkovi neutichají, jeho palác střeží policisté s vodními děly

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: RIA Novosti

V běloruském hlavním městě Minsku dnes znovu protestovaly desetitisíce lidí proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Demonstrace se konaly také v dalších běloruských městech. Podle běloruského ministerstva vnitra bylo po celé zemi zadrženo nejméně sto demonstrantů, napsala agentura Interfax.

Prezident se potýká s vlnou protestů a stávek poté, co jej úřady minulý měsíc prohlásily vítězem prezidentských voleb z 9. srpna. Podle opozice byl ovšem výsledek zmanipulovaný a neuznala ho mimo jiné ani EU. Lukašenko volební podvody popírá a nejeví žádné známky ochoty k ústupkům.

Policejní a vojenské jednotky dnes zablokovaly centrum Minsku, demonstranti však pochodovali k prezidentskému paláci, který se nachází zhruba tři kilometry od centra. Areál paláce blokovali policisté vybavení štíty a vodním dělem, píše agentura AP.

Podle agentury Interfax několik osob utrpělo zranění při potyčkách u minského závodu na traktory MTZ. Ales Bjaljacki, šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, odhadl, že do dnešních protestů v Minsku se zapojilo více než 100.000 lidí.

"Toto moře lidí nelze zastavit vojenským vybavením, vodními děly, propagandou a vězněním. Většina Bělorusů chce pokojnou změnu moci a bude ji neúnavně vyžadovat," uvedla členka vedení opoziční koordinační rady Maryja Kalesnikavová.

Ministerstvo vnitra podle agentury Reuters oznámilo, že při sobotních protestech bylo zadrženo 91 demonstrantů. Dodalo, že posílí bezpečnostní opatření a podnikne všechny potřebné kroky, aby zabránilo porušování veřejného pořádku.

Protesty se odehrávají v dalších běloruských městech, mimo jiné v Grodnu, Brestu, Mogilevu či Bobrujsku. V Grodnu na hranici s Polskem a Litvou uniformovaní policisté zaútočili na demonstranty a rozehnali jejich shromáždění. Podle agentury DPA použili i slzný plyn. Na sociálních sítích kolovaly snímky, jak jsou policisty odvlékány i postarší ženy. Zatýkání se podle tut.by odehrálo i v Brestu.

Nečinnost Evropská unie ohledně současné krize v Bělorusku oslabuje důvěryhodnost unijní zahraniční politiky. Běloruská opozice potřebuje konkrétní pomoc, uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v dnešním vydání britského deníku The Financial Times.

EU musí podporovat demokracii a čelit ruskému vlivu v Bělorusku, řekl v rozhovoru šéf litevské diplomacie s tím, že společenství by mělo běloruské opozici především poskytnout "konkrétní pomoc".

"Někdy reagujeme příliš pozdě a naše opatření jsou rozdrobená a na společnost či lidi u moci neudělají žádný dojem," řekl Linkevičius. "Běloruský národ by se neměl cítit opuštěný."

Linkevičius dodal, že by upřednostňoval, aby EU uvalila na běloruské činitele sankce stejně jako to učinily pobaltské země - kromě Litvy též Lotyšsko a Estonsko. Na sankčním seznamu této trojice se kromě běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ocitlo 29 dalších běloruských představitelů.

EU se minulý týden shodla na podobě sankčního seznamu osob odpovědných za volební podvody a následné represe v Bělorusku. Lukašenko na něm ale nefiguruje.

K sankcím proti běloruským činitelům zodpovědným za falšování voleb a násilné potlačování protestů vyzvala v sobotu také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, připomíná agentura Reuters. Prostřednictvím videospojení hovořila před Radou bezpečnosti OSN z litevského hlavního města Vilniusu, kam se uchýlila poté, co Lukašenko zahájil represe v důsledku demonstrací proti volebním podvodům.

Témata:  Bělorusko demonstrace v Bělorusku Alexandr Lukašenko Litva EU sankce Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

12. července 2024 20:22

11. července 2024 21:11

Evropské státy bojkotují Orbána. Nepošlou ministry na zasedání Rady EU

Švédsko spolu s několika dalšími členskými státy EU nevyšle své ministry na červencová neformální zasedání Rady Evropské unie, která bude předsedat Maďarsko. Tento krok má být protestem proti jednání maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy