reklama

"Ústavní soud ve volebních otázkách už poněkolikáté vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale jakousi imaginární spravedlnost. Přitom politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý. Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro," konstatoval Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU).

Zásahem do průběhu skrutinia podle něj soud zasahuje do vnitřního života politických stran a posiluje jejich centrální vedení. "Pokud by bylo zavedeno druhé skrutinium, pak by stejně jako v 90. letech mělo centrální vedení stany možnost dostat do Poslanecké sněmovny své lidi, kteří by přes krajskou soutěž neprošli," dodal Balík.

Politolog Michal Pink z FSS MU vidí problém i v tom, že soud rozhodl až po třech letech a navíc v těsném odstupu od podzimních voleb do Sněmovny.

"Vzhledem k tomu, že novelu je třeba připravit v dostatečném předstihu před podzimními volbami, přišlo rozhodnutí Ústavního soudu opravdu pět minut po dvanácté. Vzhledem k tomu, že nové znění zákona by mělo respektovat už složení kandidátních listin," uvedl Pink.

Zásadní podle něj je nejen urychleně připravit potřebnou novelu zákona v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, ale zejména dohlédnout na to, aby se změny včas promítly do prováděcích předpisů a vešly v obecnou známost.

"Jednak proto, aby volič věděl, co se stane s jeho hlasem poté, co ho odevzdá, ale také aby měly volební komise, které byly dosud zvyklé na určitý způsob sčítání hlasů, čas se na změnu připravit," dodal Pink.

Obdobně situaci vidí i politilog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. Uvedl, že Ústavní soud dal zákonodárcům extrémně krátkou dobu na úpravu mimořádně důležité součásti volebního systému, jakým je výpočet mandátů. "Navíc jim mantinely zachoval extrémně úzké, protože v kontextu vyhlášených voleb zachoval to, co tam zůstat musí, tedy 14 krajů. Vlastně se tímto stal poměrně aktivním spolutvůrcem pravidel," uvedl Lebeda.

Politolog Jakub Šedo z FSS MU upozorňuje, že času na změnu volebního zákona podle zadání ÚS je dost, ale pouze bude-li politická vůle. "Máme odborníky, kapacity a znalosti a rozhodnutí ÚS dává dostatečně širokou možnost, jak jej naplnit. Pokud se ale proces rozhodování na čemkoliv zasekne, dostaneme se do časové tísně. V podstatě platí, že čím menší změnu, která ale bude v souladu s rozhodnutím ÚS, uděláme, tím víc času budeme mít," uvedl Šedo.

ÚS kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d ́Hondtovy metody. Nález, který ÚS dnes zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.

reklama