"Ukrajina je suverénní země s demokraticky zvolenou vládou, kterou Rusko násilně napadlo. Rusko musí na Ukrajině prohrát, protože případný úspěch by si vykládalo jako slabost Západu. To je pro nás riziko do budoucna," uvedl generál Petr Pavel. Česko proto podle něj musí Ukrajinu podporovat, aby svou nezávislost uhájila. Přerušení dodávek zbraní by znamenalo, že ukrajinská armáda utrpí větší ztráty a Ukrajina jako samostatná země nakonec přestane existovat, poznamenal. Dodal, že to pro Česko není v jeho zájmu.

Podle senátora Pavla Fischera Česko nemohlo zůstat vůči ruské agresivní válce proti Ukrajině neutrální. Jde podle něj o historicky nejrozsáhlejší příklad porušení principu nedotknutelnosti hranic v Evropě od druhé světové války. Poznamenal, že Česká republika pomáhá Ukrajině humanitárně, politicky i dodávkami výzbroje, což on plně podporuje. "V této válce se rozhoduje i o naší vlastní bezpečnosti. Každý ruský tank, který Ukrajinci zastavili s naší podporou, umenšuje počet tanků, které by mohly dorazit až k hranicím států NATO. A to je přece v našem zájmu," doplnil.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová označila válku na Ukrajině za neomluvitelnou ruskou agresi na území suverénní a svobodné Ukrajiny. "Ruské jednotky páchají na Ukrajině válečné zločiny, pošlapávají lidská práva a okupují svobodná ukrajinská území, která na základě zfalšovaných referend vydávají za svá. Ukrajinci brání i naši svobodu," uvedla. Poznamenala, že stojí za Ukrajinou a podporuje i další dodávky zbraní. Poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin zařadil Česko na seznam svých nepřátel. "Jako hlava státu bych vždy hájila naši bezpečnost, svobodu a nikdy nepodceňovala zprávy tajných služeb," doplnila.

Pro pokračování podpory Ukrajiny se jednoznačně vyslovil také předseda odborových svazů Josef Středula. Česká republika by podle něj měla postupovat v souladu s EU. "Je tam několik linií, jedna z nich je určitě i podpora při revitalizaci země po válce," napsal.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že je přesvědčená pacifistka a neumí tolerovat válku. Vyslovila se proti "předsudečné nenávisti, fašizaci, nacismu" a dodala, že prosazuje mír před násilím a válkou. Česko se podle ní mělo a stále ještě může zasadit o diplomatické ukončení konfliktu, čímž by se zasloužilo o zachování světového míru. Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu, protože se tak prohlubuje konflikt, který může eskalovat ve světovou válku. "Terčem odvety se mohou stát miliony nevinných Evropanů," dodala.

Podnikatel Karel Janeček odsoudil Putinovu agresi, má podle něj negativní vliv na celý svět a může vést k hladomorům a další masivní migraci. "Česká republika by měla v koordinaci s ostatními zeměmi Ukrajině a jejím občanům i nadále pomáhat. Budu se o to zasazovat i z pozice prezidenta na mezinárodní úrovni," uvedl. Česká pomoc Ukrajincům musí podle něj být cílená a co nejefektivnější, aby se minimalizovalo její zneužívání a nedocházelo k nárůstu frustrace mezi lidmi. "Velmi oceňuji, že si ukrajinští uprchlíci v ČR hledají práci a že se snaží integrovat do naší společnosti," doplnil.

Senátor Marek Hilšer poukázal na to, že ruská agrese proti Ukrajině trvá od roku 2014. Cílem bylo podle něj zvrátit evropské směřování Ukrajiny, podřídit si ji a vynutit si sféru výhradního vlivu. Poznamenal, že součástí stejné strategie je vydírání Evropy prostřednictvím fosilních paliv. "Putinovský režim způsobil Rusku dlouhodobý úpadek a válka měla být způsob, jak upevnit svou moc a obnovit postavení ve světě," napsal. "Česko stojí v podpoře Ukrajiny na správné straně. Ukrajina čelí ničivému ozbrojenému napadení, dodávání zbraní Ukrajině je naprosto opodstatněné," doplnil.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

Většina prezidentských kandidátů podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO

Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Uvedli to v anketě ČTK.

Podle senátora Marka Hilšera politický závazek přijmout Ukrajinu do NATO padl již na summitu v Bukurešti v roce 2008 a Ukrajina nyní velmi úzce spolupracuje s členskými státy NATO, především s Velkou Británií a Spojenými státy. Přijetí do NATO proto považuje za logické. "Pokud jde o Evropskou unii, Ukrajině byl již udělen kandidátský status. Její další integrace, a nakonec i vstup do EU je otázkou splnění všech kritérií, platných pro všechny zájemce o členství," uvedl. Česká republika by podle něj měla patřit k zemím, které budou Ukrajinu v plnění kritérií podporovat.

Budoucnost Ukrajiny v EU i v NATO vidí i bývalá rektorka Danuše Nerudová, vede k ní ale podle ní ještě kus cesty. "V zájmu samotné Ukrajiny je, aby k přijetí došlo až po splnění všech požadovaných přístupových kritérií, které pomáhají zlepšit kvalitu života v dané zemi a jsou zárukou stability," napsala. Ukrajině přeje mír a aby se jí podařilo dostat ruské jednotky z jejího území. "Kroky od reality odtrženého (ruského prezidenta Vladimira) Putina však ukazují, že Rusko bude ve své agresi pokračovat. I proto podporuji další pomoc Ukrajině," dodala.

Vstup Ukrajiny do obou organizací podporuje i bývalý vysoký vojenský představitel ČR a NATO Petr Pavel. Ukrajina musí podle něj nejdříve splnit všechny podmínky pro získání členství, například pokročit v boji s korupcí. "Věřím ale, že má nárok na stejnou šanci, jakou jsme v minulosti dostali my," podotkl. Dodal, že problémy měly všechny země, které se v 90. letech minulého století společně s Českem ucházely o členství v NATO a EU. "Právě to byla motivace je řešit," dodal.

Senátor Pavel Fischer poukázal na to, že žádosti o vstup do NATO a do EU již Ukrajina podala a že na "základě diplomatické ofenzívy" již dokonce dostala kandidátský status pro EU. "Na základě mých osobních jednání v Kyjevě s představiteli ukrajinské vlády mohu konstatovat, že Ukrajina má silnou motivaci splnit podmínky co nejlépe a nejrychleji," napsal. Dodal, že ohledně vstupu do NATO zatím konsenzus členských zemí není. Je to podle něj v pořádku, protože je Ukrajina okupovaná země, která zatím plně nekontroluje své území.

Odborový předák Josef Středula je pro zachování standardního vstupního procesu jako u všech členských zemí Evropské unie a NATO. "V případě EU je nejdříve nutné projít procesem legislativního sblížení, k čemuž vede ještě dlouhá cesta, je ale nezbytně nutná," uvedl.

"Pokud (Ukrajina) splní kritéria nutná pro vstup do EU, tak samozřejmě ano," uvedl ke svému názoru podnikatel Karel Janeček. Za současné situace ale nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO.

Odmítavý postoj k členství Ukrajiny v obou společenstvech má bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Měly by se podle ní ctít i nepsané dohody mezi mocnostmi z 90. let minulého století. "Navíc, Ukrajina nemůže splňovat žádné z kritérií, aby se mohla stát součástí EU, která se navíc rozpadá pod tíhou vlastních problémů," uvedla. Jako první krok rozpadu vidí odchod Velké Británie, jako druhý energetickou krizi a hlubokou hospodářskou recesi. "Pokud chceme stávající konflikty řešit mírovou cestou, není možné, aby Ukrajina vstoupila do NATO," uvedla.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.