reklama

Podle zjišťování věří mladí Češi z veřejných institucí nejméně politickým stranám. Rozhodně či spíš jim důvěřuje přibližně 25 procent. Jen o trochu víc věřili dotázaní církvím. Třetina měla důvěru v Poslaneckou sněmovnu. Vládu či Senát považovaly za věrohodné dvě pětiny mladých. Nejvíc jich věřilo armádě (74 procent), policii (70 procent) a místní samosprávě (65 procent). Víc než polovina respondentů také důvěřovala NATO a soudům (58 procent) nebo EU (51 procent).

Výsledky stejného průzkumu na Slovensku ve srovnání s Českem ukázaly větší důvěru v hlavu státu. Prezidentce Zuzaně Čaputové věřilo 70 procent mladých Slováků proti 36 procentům Čechů s důvěrou v prezidenta Miloše Zemana. Slováci naopak ve srovnání s Čechy považovali za výrazně méně důvěryhodnou policii a soudy.

Ačkoli 71 procent mladých Čechů označilo demokracii za nejlepší politický systém, kolem 65 procent jich mělo zároveň pocit, že politice nerozumí. Čtvrtina uvedla, že na politiku nemá žádný vliv.

To, že je tento pocit vyšší u mladých žen, socioložka Oľga Gyárfášová dnes dala do souvislosti s rodovými stereotypy i nedostatkem vzorů, neboť v obou zemích je v politice méně žen než na Západě.

Podle Gyárfášové je pozitivní, že jen velmi malá část respondentů uvažovala o tom, že by demokracie měla být nahrazena jiným modelem. Zároveň je ale podle ní patrné, že výkon režimu je více posuzován podle jistot a úrovně, kterou přinese lidem v socioekonomické sféře a není ukotven v hlubších demokratických hodnotách.

Průzkum rovněž ukázal, že mladí jsou vůči svému okolí obecně nedůvěřiví. Platí to pro 80 procent z nich. Podle autorů průzkumu se v tomto ohledu v posledních letech smazávají rozdíly mezi mladší a starší generací. Nedostatečná osobní důvěra podle zástupců rady mládeže ovlivňuje celospolečenské klima, důvěru v demokracii a politické instituce.

Řada mladých dává přednost vlastní svobodě na úkor práv a potřeb ostatních lidí. I v současné pandemii covidu-19 podle průzkumu souhlasilo 44 procent dotázaných s výrokem, že jejich osobní svoboda nemůže být omezena, ani když tím může být ohroženo zdraví druhých.

Průzkum, podpořený programem Erasmus+, se konal mezi letošním květnem a červencem a zúčastnilo se ho 1508 lidí ve věku 15 až 29 let. Data sbírala agentura Kantar CZ. Na Slovensku informace pro slovenskou radu mládeže shromáždily agentury Focus SK a 2Muse. Do průzkumu se tam zapojilo 1500 respondentů.

reklama