Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát projedná vstup Švédska a Finska do NATO na schůzi 10. srpna

Miloš Vystrčil
Miloš Vystrčil
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Senát projedná protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) na schůzi, která se uskuteční ve středu 10. srpna. Na dnešní schůzi horní komory to oznámil její předseda Miloš Vystrčil (ODS). Senátní výbory mají podle dnešního usnesení pléna předložit svá stanoviska k ratifikaci protokolů nejpozději v úterý 9. srpna. Sněmovna by měla protokoly posoudit na mimořádné schůzi koncem srpna.

Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska začátkem července. Aby se obě země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.

"Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé," uvedl již dříve náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože část kroků, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely učinit už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.

Témata:  Miloš Vystrčil Senát Parlamentu České republiky NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

23. května 2026 17:51

22. května 2026 19:20

Vyplatí se Dluhopisy Republiky? Existují výnosnější a flexibilnější alternativy

Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř

Na povrch vyplývá temná minulost ministra Klempíře. StB údajně udal i vlastní přítelkyni

Minulost současného ministra kultury Oty Klempíře spojená s komunistickou tajnou policií začíná vyplouvat na povrch v mnohem konkrétnějších obrysech. Skutečnost, že nynější šéf rezortu kultury spolupracoval s StB, sice není úplnou novinkou, jelikož se k tomuto životnímu období sám veřejně přiznal již v roce 2019 v pořadu Prostor X, nová zjištění publicistického pořadu Reportéři ČT však odhalují dosud neznámé a velmi kontroverzní detaily jeho tehdejších schůzek s řídícími agenty.