Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. Podle Pekarové Adamové vzniká dohoda, že by mělo jít o první bod mimořádné schůze Sněmovny na konci srpna.

Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali na začátku července protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Vláda už se otázkou vstupu Švédska a Finska do NATO zabývala v polovině května. Tehdy ovšem schválila mandát pro Stálého představitele ČR při NATO Jakuba Landovského k podpisu přístupových protokolů, sdělil v úterý ČTK náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil.

"V tuto chvíli jsou protokoly podepsány a jelikož mají postavení mezinárodní smlouvy prezidentského typu, musí znovu projít celým schvalovacím procesem," uvedl Povejšil. Vláda má tedy povinnost předložit protokoly Sněmovně a Senátu a poté je musí ratifikovat prezident.

Žádné striktní lhůty, dokdy musí být protokoly schváleny v Parlamentu, nejsou. Jde tedy o věc vnitropolitické poptávky a je na Sněmovně a Senátu, kdy bude tisky projednávat, zda je zařadí na některou z řádných schůzí, nebo budou na programu mimořádné schůze.

"Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé," řekl Povejšil. Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože některé kroky, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely udělat už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.