reklama

Podle průzkumu tvoří většinu nákupů potraviny, poté i paliva, drogerie, tabák a alkohol. Stát tím přichází na DPH a spotřební dani o více než 10 miliard Kč ročně. Reálný dopad do státního rozpočtu je podle tiskové zprávy AMSP ČR ale výrazně vyšší.

"Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu by se měl tímto fenoménem zabývat," říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

"Omezovat nákupy v zahraničí samozřejmě nelze. Nicméně vláda by měla kvůli cenám tlačit na velké hráče, aby nezneužívaly své postavení, zvážit správné nastavení daně z přidané hodnoty a rovněž například podporu stravování. Ta byla zavedením tzv. stravovacího paušálu významně narušena. Zatímco příspěvky na obědy a stravenky končily v domácích kantýnách, restauracích a obchodech, peníze z paušálu už mohou končit kdekoliv," dodal.

"Například jen kvůli stravenkovému paušálu dnes přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Za celý rok to představuje ztrátu na tržbách přes deset miliard korun," uvedl Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant projektu Moje restaurace.

Průzkum realizovaný na vzorku více než 3 000 respondentů zjistil, že Češi ze zahraničí nejběžněji dováží čerstvé a trvanlivé potraviny, napříkla maso či uzeniny Průměrná hodnota jednoho takového nákupu činí 2 829 Kč.

V Německu Čechy nejvíc láká drogerie, v Polsku maso, pohonné hmoty a cigarety. Alkohol pak lidé nejvíce nakupují na Slovensku a v Rakousku. Polsko je přitom nejčastější destinací, kam Češi jezdí na nákupy. Alespoň párkrát za rok tam vyrazí třetina lidí.