Odborový předák Josef Středula by krizi řešil investicemi do nových technologií, které sníží závislost na ropě a plynu, tedy snadno zneužitelných komodit. "A také investicemi do infrastruktury se spolehlivými partnery," uvedl. Smysl mají podle něj i projekty podobné náhradě plynové teplárny v Brně teplovodem z dukovanské jaderné elektrárny. Dodal, že na investice a technologický přechod by mělo být využito bezezbytku 1200 miliard korun dostupných z fondů EU.

"Zasadila bych se o to, abychom ve spolupráci s evropskými partnery zajistili naši nezávislost na ruské ropě a plynu," popsala své řešení bývalá rektorka Danuše Nerudová. Podporovala by také ekonomickou diplomacii, výstavbu infrastruktury i zajištění udržitelného energetického mixu, a to včetně jádra a investic do zdrojů budoucnosti. Za správnou cestu považuje i podporu nových úsporných technologií a rozvoj komunitní energetiky, v rámci které si lidé a obce budou moci prodávat elektřinu ze svých solárních panelů umístěných například na střechách domů a škol.

Podle bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové je potřeba racionálně analyzovat příčiny energetické krize. Přehodnotila by evropskou energetickou politiku a vrátila se k upřednostnění té národní, dále by přehodnotila liberalizaci trhu s energiemi a emisních povolenek nebo podporu obnovitelných zdrojů. "Vrátit se k pragmatickým dohodám s producenty jak zemního plynu, tak ropy na bázi dlouhodobých kontraktů a oboustranně výhodných obchodních vztahů," dodala.

Senátor Pavel Fischer poznamenal, že po sabotáži na plynovodech Nord Stream už nejde počítat s ruským plynem. "Dnes je především potřeba zajistit dodávky z alternativních zdrojů - nejen prostřednictvím terminálů LNG, ale i další," napsal. Ocenil rychlost, s jakou vláda vyjednala účast pro ČR v nových projektech a například také zajistila navýšení kapacity pro dovoz ropovodem TAL z jihu. "Na prvním místě je ale třeba klást důraz na úspory: nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme," dodal.

Podle bývalého vysokého představitele NATO a české armády Petra Pavla je potřeba ukončit roky ignorovanou závislost na jednom dominantním dodavateli, tedy Rusku. "Naším hlavním cílem by měla být diverzifikace zdrojů energií na všech úrovních," uvedl. Řešení krize podle něj musí vycházet z odborného hodnocení, být podloženo argumenty expertů na ekonomiku, energetiku i sociální politiku. Tyto návrhy pak musí podle Pavla všichni relevantní aktéři jedním hlasem komunikovat veřejnosti, zdůrazňovat princip solidarity a pamatovat na ty, které krize postihla nejvíc.

Senátor Marek Hilšer považuje za nejdůležitější ochránit domácnosti před energetickou chudobou a přiměřeně pomoci byznysu v krizi, dále na přechodnou dobu zastropovat ceny a zdanit nadměrné zisky energetických firem. "Ve střednědobém horizontu se musíme zaměřit na úspory a rozvoj fotovoltaiky a komunitní energetiky, a to tak, aby byly dostupné i lidem s nízkými příjmy," napsal ČTK. Rozvoj obnovitelných zdrojů podle něj zlevní energie, demokratizuje energetiku a postupně sníží závislost nejen na Rusku, ale na fosilních palivech vůbec.

"Otázka energetické bezpečnosti České republiky se měla řešit již dávno," je přesvědčen podnikatel Karel Janeček. Energetickou závislost na Rusku v dnešní době považuje za zcela nepřijatelnou. Vláda podle něj zaspala, ale snaží se již situaci aktivně řešit. Podporuje její kroky, které směřují ke zbavení se energetické závislosti na Rusku. Doplnil, že země 21. století musí směřovat k větší diverzifikaci a přechodu k obnovitelným zdrojům energie. "Když to nešlo kvůli environmentálním důvodům, bude to muset jít kvůli geostrategické stabilitě Česka," dodal.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.

reklama