reklama

"Měli jsme pocit, že jsem pány nad pandemií," vysvětlil Kafka dění v Česku před podzimním nástupem druhé vlny. Německá média v této souvislosti hovoří o letní bezstarostnosti, která byla výsledkem toho, že Česko na jaře jen málo zasáhla první vlna. "Sebedisciplína obyvatel také nebyla nikdy naší silnou stránkou, k tomu přišla ještě britská mutace a situace se dramaticky zhoršila," uvedl.

Na dotaz, zda chyby v boji s koronavirem udělala i česká vláda, odpověděl, že Česko se vždy snažilo udržet v rovnováze lidské a hospodářské zájmy. "Tak jsme se, jistě nedobrovolně, dostali do situace, kdy jsme měnili směry, před čímž nás Německo vždy varovalo," uvedl.

Tématem rozhovoru byly i pochybnosti mnohých Němců nad vakcínou AstraZeneca. K tomu velvyslanec řekl, že Česko k preparátu přistupuje spíše optimisticky než vybíravě a že je připraveno převzít případné německé přebytky této látky. Poznamenal také, že prezident Miloš Zeman je sice velkým zastáncem ruské vakcíny Sputnik V, ale že Praha nechce imunizaci politizovat a vyčkává na rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Kafka v rozhovoru mluvil také o německo-ruském plynovodu Nord Stream 2, který je takřka dokončen. Řekl, že Česko na produktovod, který kritizují Spojené státy či Polsko, chce nahlížet jako na hospodářský a ne geopolitický projekt. I v souvislosti s kauzou otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného řekl, že pro Česko je při utváření politiky vůči Rusku důležitá jednota Evropské unie.

"Česko není tak velké, aby Rusko přisuzovalo bilaterální politice přílišný význam. Navíc velmi často nerozumíme tomu, co se nám Rusko snaží sdělit. A nemyslím si, že je to naše chyba. Chápeme, že Moskvu nezajímají naše rady. To platí i obráceně," dodal.

reklama